Čís. 1641.


Nepřípustnost pořadu práva pro nárok na odškodné proti četníkovi, jenž při služební obchůzce zastřelil psa.

(Rozh. ze dne 26. dubna 1922, R I 484/22.)
Žalovaný četník při své úřední obchůzce svěřeným mu rayonem zastřelil psa žalobcova v domnění, že pes je stižen vzteklinou. O žalobě na náhradu škody rozhodl soud prvé stolice ve věci samé. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením jako zmatečný a odmítl žalobu. Důvody: Dle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 sb. z. a n. o četnictvu jest četnictvo republiky Čsl. orgánem politické správy státní, podřízeným ve výkonu služby bezpečnostní politickým úřadům státním, a jest úkolem jeho, by podle platných zákonných předpisů a podle nařízení příslušných úřadů státních udržovalo v celém území republiky Čsl. veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost (§§ 1, 2 a 7 cit. zák.). Pakli — jak zjištěno, žalovaný nikoliv jako osoba soukromá, nýbrž jako úřední osoba (četník) při své služební obchůzce zastřelil žalobcova psa, podléhá výkon žalovaného předpisu dvorského dekretu ze dne 14.března 1806, čís. 758 sb. z. s., podle kterého státní úředníci pro své úřední výkony nesmějí býti soudně žalováni. Tento předpis nebyl zrušen pozdějším zákonodárstvím, naopak platí nadále dle § 1 j. n. a je nerozhodno, zda žalovaný ve své úřední činnosti překročil meze působnosti mu vytčené čili nic, stačí, že formálně vystupoval jako orgán státní správy, neboť zmíněný dvorský dekret chrání státní funkcionáře před žalobou, ať již ve svém oboru překročili meze svého oprávnění čili nic. K nepřípustnosti pořadu práva musí soud kterékoli stolice z úřední povinnosti hleděti a shledá-li její podstatu, musí z úřední povinnosti zrušiti řízení — pokud se týče pak soudu odvolacího zrušiti i rozsudek — jako zmatečné a žalobu odmítnouti (§§ 42 j. n., 477 čís. 6, 478 odstavec prvý a 494 c. ř. s.). Důsledky tyto platí plnou měrou i v tomto případě.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Správně uvedl odvolací soud, že četnictvo jest dle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 sb. z. a n. orgánem politické správy státní, podřízeným politickým úřadům státním. Раk-li, jak zjištěno nižšími stolicemi, žalovaný ve své úřední působnosti, jako četník, tedy jako osoba úřední, při služební obchůzce psa žalobcova zastřelil, a to, jak dle svědectví Václava R-a první soud zjistil, zcela oprávněně, takže proti němu ani disciplinární řízení zavedeno nebylo, není pro nárok na náhradu škody způsobené zabitím psa proti němu dle dvor. dekretu ze dne 14. března 1806, čís. 758 sb. z. a n. pořad práva přípustným a dlužno žalobu takovou odmítnouti. Ustanovení tohoto dvor. dekretu by nebylo lze užíti, kdyby žalovaný byl jednal mimo obor působnosti jemu přikázané, neboť takové jednání by nebylo jednáním úředním, avšak případu toho zde, jak první soud zjistil, není. Uznal-li tedy odvolací soud za těchto okolností, že v tomto případě je pořad práva vyloučen, pak neposoudil případ po stránce právní mylně.
Citace:
č. 1641. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 435-436.