Č. 8159.

Vyvlastnění: Způsobilostí pozemku k zastavění podle § 3, odst. 2 zák. o stav. ruchu č. 44/27 je míněna nejen způsobilost absolutní, ale i relativní, zda totiž pozemek se hodí pro konkrétní stavbu, pro kterou se vyvlastňuje.
( Nález ze dne 8. října 1929 č. 17 966.)
Věc: Kateřina W. ve vyvlasnění pozemku podle zákona o stavebním
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K žádosti obecního úřadu ve V. z 9. prosince 1927 o vyvlastnění části parcely č. k. ... ve V., patřící st-lce, za účelem postavení domu pro pošt. úřad, pro obecní knihovnu a čítárnu a na
byty přednosty pošt. úřadu a obecního notáře, ustanovil okr. úřad na den 20. ledna 1928 místní šetření, při čemž dnešní st-lka vznesla proti žádanému vyvlastnění námitky. — — —
Okr. úřad v N. vyvlastnil na základě § 5 zák. č. 44/1927 část zmíněné parcely ve výměře 61 čtver. sáhů pro obec V. na stavbu budovy určené pro veř. potřebu — — —
Odvolání st-lky žal. úřad nař. rozhodnutím zamítl.
O stížnosti nss uvážil:
Výtka, že žal. úřad vyslovil vyvlastnění bezpodmínečně přes prohlášení st-lky, že vyvlastňovaného pozemku použije sama k stavbě obytného domu, nemá v zákoně opory, ježto pozemek se vyvlastňuje na stavbu domu pro poštovní úřad, obecní knihovnu a na byty veř. úředníků, tudíž k postavení budovy, určené zřejmě pro potřebu veřejnou, v kterémžto případě podle výslovného ustanovení poslední věty odstavce 5 § 5 zák. č. 44/27 k takovému prohlášení majitele vyvlastňovaného pozemku přihlížeti nelze.
Námitka, že projektovaná stavba by byla v odporu se stav. statutem, který předpisuje zachovati od stávajících budov vzdálenost aspoň 6 m a stejně i další námitka, že by touto stavbou bylo odňato světlo domu st-lky, nepatří do řízení vyvlastňovacího, nýbrž mohou obě tyto námitky uplatňovány býti teprve v řízení o povolení stavby samé.
Další výtkou, že obec má dostatečně velký vlastní pozemek v sousedství při škole, brojí stížnost proti nař. rozhodnutí s hlediska § 3 odstavce 3 zák. č. 44/27, podle něhož soukromé pozemky, vyjímajíc příhodné pozemky parcelované, mohou býti vyvlastněny jen, není-li v obci jiných pozemků způsobilých k zastavění. Žal. úřad zamítl odvolání st-lky opřené o tuto námitku z důvodu, že pozemek u školy nemůže býti zastavěn a to v části za školou k řece proto, že budovu pro pošt. úřad nelze zde stavěti, ježto by jednak nebyla obecenstvu přístupná, jednak by docházením a jízdami na pošt. úřad kolem školy byl rušen klid její, v části před školou pak kromě ohledu na klid školy také z té příčiny, že by postavením budovy v těchto místech byla škola zakryta, a konečně i proto, že místo před školou je určeno na veř. sad, v němž má býti postaven pomník gen. Štefánika.
Podle toho stojí úřad na stanovisku, že obecní pozemek u školy, na který stížnost odkazuje, není k zastavění způsobilý a že tudíž z tohoto důvodu předpis § 3 odst. 3 zák. č. 44/27 v daném případě vyvlastnění v cestě nestojí. Stížnost proti tomu namítá, že znesnadnění přístupu k pošt. úřadu ani ohledy estetické nemohou ospravedlniti zásah v soukr. vlastnickou sféru, zejména když je v obci stav. pozemků nedostatek. Je tedy na sporu otázka, zda obecní pozemek u školy je v daném případě ve smyslu cit. § 3 odstavce 2 zák. o stav. ruchu k zastavění způsobilý či nikoli. Zákon sám pojem způsobilosti pozemku k zastavění blíže nijak nestanoví. Z tendence jeho však umožniti stavby v § 2 vytčené — k nimž náleží i stavba budov určených pro veř. potřebu — dlužno usuzovati, že způsobilost pozemku k zastavění rozumí se tu nejen způsobilost v tom smyslu, že řád stavební zastavění pozemku nebrání (objektivní způsobilost), nýbrž i v tom smyslu, že se pozemek k provedení konkrétní stavby, pro niž se vyvlastnění žádá, hodí (relativní způsobilost — arg. slovo »příhodné« v § 3 odst. 2). Padá tudíž v poslednějším směru na váhu zejména účel, jemuž zamýšlená stavba má sloužiti a při tom ovšem i prostředí (okolí), v němž účelu toho má býti dosaženo.
Jde-li tedy ve sporném případě o stavbu budovy pro pošt. úřad, t. j. pro zařízení, jež slouží veškerému občanstvu, je na snadě, že požadavek snadného přístupu k úřední budově jest nutným předpokladem splnění úkolu takovému zařízení vytčeného. Nelze proto souhlasiti se stížností, pokud má za to, že znesnadnění přístupu k obecnímu pozemku za školou nemůže býti dostatečným důvodem jeho nezpůsobilosti pro stavbu budovy poštovní. Pokud pak jde o obecní pozemek před školou, opřel žal. úřad svůj úsudek o nezastavitelnosti tohoto prostranství nejen o to, že by stavbou zde byla zacloněna školní budova, nýbrž dále také o nutnost chrániti klid školy, který by postavením pošt. budovy před školou byl rušen, a jednak tím, že místo toto je určeno pro veř. sad. Stížnost obrací se pouze proti důvodu, uvedenému na místě prvém, ponechávajíc oba poslednější důvody nepopřeny. Ale pak nelze říci, i kdyby bylo možno přisvědčiti výtce stížnosti, že uvedený ohled sám o sobě by nemohl ospravedlniti zásah v soukr. právo vlastnické, že úřad neměl pro svůj závěr o nezastavitelnosti obecního pozemku před školou dostatečné opory v dalších dvou důvodech, o jichž vyvrácení se st-lka ani slůvkem nepokusila. Je proto stížnost i v tomto směru bezpodstatná.

Citace:

č. 8159. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 233-234.