Č. 3060.


Školství: Kdy se liší národnost dítěte od národnosti manželského otce (ve smyslu § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 mor. z. z. z r. 1906)?
(Nález ze dne 5. ledna 1924 č. 22387/23.)
Prejudikatura: Boh. 2668 a 3052 adm. a j.
Věc: Josef H. ve V. proti ministerstvu školství a národní osvěty
o vyloučení dětí ze školy.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo vysloveno, že podle konaného šetření jsou Karel a Jan H. české národnosti a že se v důsledku toho a na základě § 20 zák. z 27. listopadu 1905 z. z. č. 4 z roku 1906 vylučují z návštěvy veř. obecné školy s německým jazykem vyučovacím ve V., ježto jsou české národnosti a tedy povinni docházeti do veř. obecné školy s českým jazykem vyučovacím ve V., které jest podle § 2 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. ve správě min. škol. O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Nss vyslovil již v četných nálezech, jako na př. v nál. Boh. 2668 adm. právní názor, že národnost dítěte se řídí. v prvé řadě podle národ- nosti manželského otce, pokud zvláštní okolnosti jako zbavení moci otcovské, opuštění rodiny a pod. neodůvodňují opak.
Posuzuje-li se pak přítomný případ s výše uvedeného hlediska, tedy jest zjevno
Že žal. úřad měl pro svoje zjištění, že děti jsou české národnosti, podle spisů tento podklad:
Při výslechu konaném při osp-é ve Znojmě dne 20. prosince 1921 udal st-1, že se narodil v roku 1872 v Jaroměřicích, že jeho školská výchova byla česká, výchova jeho manželky Perpetuy rozené St. německá, jeho děti že se narodily ve V., chodí od počátku do německé školy ve V. a česky neumějí.
Při druhém výslechu konaném dne 3. března 1922 prohlásil st-1, že se hlásí k německé národnosti, že jeho žena jest Němkyně a že i děti přihlásil k německé národnosti. Dle prohlášení otce děti vůbec nic česky neznají.
Podle posudku komise nelze jazykových znalostí českých konstatovati vzhledem k tomu, že děti vůbec česky ani slova nechtějí promluviti. Podpis st-1 odepřel.
Dle poznámky na spise přihlásili se otec i matka při sčítání lidu k národnosti německé, na základě reklamačního řízení rozhodla však osp, že otec a děti jsou národnosti české.
Dne 7. října 1922 byl st-1 znovu slyšen a udal, že se jeho otec narodil v J., okres Mor. Budějovice, jeho matka v M.; jeho mateřský jazyk je český, mateřský jazyk jeho manželky německý. Národnost rodičů st-le, jenž navštěvoval českou školu, je česká, jeho manželky, jež navštěvovala školu německou, německá. Obcovací jazyk jeho dítek jest německý, česky děti nemluví. Se svými třemi sourozenci dopisuje si st-1 česky.
Ohledně vystupování rodiny v denním životě zjistila komise, jak v protokole jest udáno, že jest »německé«.
Podle výkazu české školy ve V. mluví st-1 česky a německy, jeho manželka a obě děti narozené r. 1911 a 1912 jen německy; rovněž v rodině se mluví německy.
Podle právního názoru shora uvedeného rozhoduje ovšem zpravidla národnost manželského otce též o národnosti jeho dětí.
Není tomu však tak, když zde jsou zvláštní okolnosti odůvodňující opak. Ze shora uvedeného zjištění vychází mezi jiným, že děti česky neumějí, že vystupování rodiny v denním životě jest německé a že i podle výkazu správy české školy děti mluví jenom německy a rovněž v rodině se mluví toliko německy; konečně, že otec pro děti při sčítání lidu udal národnost německou.
Podle názoru nss-u mohly by uvedené okolnosti po případě býti toho druhu, že by vzdor české národnosti otce svědčily pro opačnou německou národnost dětí.
Ani ze spisů ani z nař. rozhodnutí, které nemá bližšího odůvodnění, není zřejmo, zda se úřad těmito okolnostmi zabýval čili nic, po případě z jakých úvah okolnosti ty hodnotil v uvedeném smyslu negativně, totiž že nemluví pro opačnou německou národnost dětí.
Skutkové zjštění o národnosti dětí jest tedy v tomto směru neúplné
a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss.
Citace:
č. 3060. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 198-200.