NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Čís. 16496.

Ochrana nájemníků.
Okolnosti rozhodující pro řešení otázky, zda jde o provozovnu malou či střední.
Při řešení dotčené otázky má soud přihlížeti nejen k velikosti provozovny a jejího užívání, ale i k subjektivním vlastnostem, činnosti nájemníkově a k čistému výtěžku z provozu podniku, z nichž lze usouditi na rozsah nájemníkova podnikání, na způsob užívání najatých místností a pod.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1937, Rv I 2394/37.)
Srov. rozh. č. 12841, 12945, 13960 Sb. n. s.
Žalovaná provozuje v domě č. 700 v L. papírnictví se vším, co se v takových obchodech obyčejně prodává. Vchod do krámu je proti poštovnímu úřadu a naproti ústavu D. V. a blízko střední školy. Obchod má dvě výkladní okna v rozměrech 3X4 m, prodejní místnost má plošnou výměru 55,04 m2 a vedlejší místnost 9,02 m2 V obchodě je žalovaná sama z části osobně činná, z části je zastupována E. J-ovou, která u žalované bydlí. Kromě toho má prodavačku a jednu učednici. Obrat z obchodu činí podle předpisů berní správy v roce 1934 79000 Kč, v roce 1935 60600 Kč, nájemné za celý nájemní předmět 900 Kč měsíčně. Roku 1935 bylo zahájeno o jmění žalované vyrovnací řízení a bylo přijato 55% vyrovnání. Tvrdíc, že výpověď, proti níž žalovaná podala námitky, je přípustná, ježto jde o střední nebo velkou provozovnu, a že tedy není pod záštitou zákona o ochraně nájemníků, navrhla žalobkyně, aby byla výpověď daná žalované 29. prosince 1936 ponechána v účinnosti. Soud prvé stolice zrušil výpověď. Odvolací soud ji ponechal v účinnosti. Důvody: Při posouzení otázky, zdali provozovna jest malá nebo střední (velká), musí soud podle obdoby ustanovení § 11 zák. o ochr. náj. přihlédnouti k velikosti, k způsobu užívání a k rozsahu podniku. Obchodní a živnostenská komora v L. označila ve svém posudku ze dne 17. dubna 1937 provozní místnosti hledíc na jejich velikost, nepříznivou polohu a malou jejich výnosnost za provozovnu malou, neuvádí však, podle čeho došla k svému uvedenému závěru. Podobně se vyjádřilo též obchodní grémium v L., nemluví ovšem o provozovně, nýbrž toliko o »obchodě«, který označilo hledíc na frekvenci za malý. Prvý soud se připojil k uvedeným posudkům. Odvolací soud však nemůže tak učiniti. Jest ovšem správné, že žalovaná provozuje obchod toliko s dvěma zaměstnanci, jen z toho však nelze souditi, že nejde o střední provozovnu. Prodejní místnost ve výměře 55 m2 není zajisté prodejnou malou. V ní žalovaná provozuje papírnictví se vším, co se v takových obchodech obyčejně prodává, a dosahuje obratu 60000 Kč až 80000 Kč za rok, to jest zajisté obrat, jejž nelze označiti za malý obrat. Nerozhoduje, zda v poslední době snad klesl buď pro onemocnění žalované, nebo z jiných důvodů. Žalovaná netvrdila, že se provoz (podnik) proti dřívější době změnil, na př., že se některé předměty již neprodávají, že tedy byl zmenšen rozsah podniku. Polohu prodejny označila obchodní a živnostenská komora za nepříznivou a také obchodní grémium mluví o malé frekvenci. Naproti tomu však jest zdůrazniti, že náměstí, kde jest obchod provozován, jest ve skutečnosti jedno z nejfrekventovanějších náměstí v L., což jest soudu známo, a nemuselo proto býti dokazováno. Dále jest poukázati na to, že na blízku jest jednak poštovní úřad a střední škola a v nepříliš veliké vzdálenosti další školy, totiž obecná a měšťanská chlapecká škola a státní gymnasium. Poloha není naprosto nepříznivá. Se zřením na to, co právě uvedeno, jest odvolací soud toho názoru, že jde o střední provozovnu, která by nepodléhala ochraně nájemníků, kdyby byla sama předmětem smlouvy. Je tudíž celá nájemní smlouva vypověditelná podle civilního řádu soudního a odvolací soud proto uznal, že výpověď jest účinná.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek soudu prvé stolice.
Důvody:
Těžiště sporu je v řešení otázky, zda vypověděná provozovna je provozovnou malou či střední. Při řešení této otázky má soud přihlížeti k velikosti provozovny, ke způsobu jejího užívání a k rozsahu podniku, vyžádaje si posudek obchodní a živnostenské komory. Z toho je zřejmě, že zákonodárce tu nijak nehledí jen na objektivní měřítko (rozsah místností), nýbrž má spíše na mysli subjektivní vlastnosti a činnost nájemníka (větší rozsah podnikání nájemníkova, způsob užívání najatých místností a pod).
Posuzuje-li se souzená věc podle dotčené zásady, kterou nejvýšší soud vyslovil v rozh. č. 12841, 12945 a 13960 Sb. n. s., jest schváliti správný úsudek prvého soudu, že jde o provozovnu malou, která jest pod záštitou zákona o ochraně nájemníků. V té příčině je především přihlížeti ke skutečnosti nižšími soudy zjištěné, že žalovaná jest již 71letá a že po dvě léta na jedno oko téměř nic nevidí. Tímto tělesným stavem jest ve své osobní činnosti tak omezena, že na rozsah jejího obchodního provozu nelze usuzovati z toho, že v jejím, obchodě jest jako prodavačka činná její neteř, a to bez platu, jen za byt a stravu a že má druhý rok učednici, rovněž bez platu. Že podnik žalované jest malý, vyplývá z dalších zjištění nižších soudů, že nemá zvláštního skladiště a že nakupuje, jak oznámilo obchodní grémium v L., téměř veškeré zboží v malém množství u velkoobchodníků.
Soud není sice vázán ani znaleckým posudkem, ani posudkem obchodního gremia, ani obchodní a živnostenské komory, leč přes to nutno klásti v souzeném případě zvláštní váhu na to, že jak obchodní gremium, tak i obchodní a živnostenská komora v L. podaly shodný posudek potud, že jde o provozovnu malou. Vytýká-li odvolací soud posudku obchodní a živnostenské komory, že prý v něm není uvedeno, na základě kterého šetření k svému závěru došla, nepovšiml si, že v té příčině měla dostatečný podklad v dopisu procesního soudu, v němž jsou zevrubně uvedeny všechny důležité statečnosti soudem zjištěné. To, zda poloha obchodní místnosti je příznivá, či nepříznivá, nemá hledíc na ostatní zjištěné skutečnosti rozhodujícího významu pro řešení otázky, o niž jde. I kdyby byla poloha příznivá, jak odvolací soud míní v rozporu s názorem obchodní a živnostenské komory, nebyla by tím vyloučena povaha malé provozovny. Není proto potřebí zabývati se dotče- ným rozporem s hlediska dovolacích důvodů § 503 č. 2 a 3 c. ř. s. Pokud konečně odvolací soud ukazuje na to, že žalovaná ve svém obchodě dosahuje obratu 60000 až 80000 Kč, nelze nechati nepovšimnuto, že přesto čistý výtěžek z podniku činil podle platebního rozkazu berní správy v L. jen 13000 Kč. Bylo proto dovolání vyhověno.

Citace:

Čís. 16496. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 594-597.