NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 1

Čís. 17067.

V řízení o zbavení svéprávnosti (ř. o zbav. svépr. č. 207/1916 ř. z.) lze v odporovém řízení ustanoviti pro chudou stranu zástupcem chudých advokáta, nebo úředníka soudu nebo státního zastupitelství.
§ 41 ř. o zbav. svépr. nebyl změněn ustanovením § 12 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 7. října 1938, R I 1144/38.)
V odporu proti usnesení, jímž byla Marie Š. úplně zbavena svéprávnosti pro choromyslnost, navrhla svéprávnosti zbavená, připojivši vysvědčení chudoby, aby jí byl ustanoven zástupce chudých. Soud prvé stolice povolil sice odporovatelce právo chudých, avšak pro odporové řízení jí neustanovil zástupce chudých. Odporový soud nevyhověl odporu.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odporovému soudu, aby znovu rozhodl mimo jiné z těchto
důvodů:
Právem vytýká stěžovatelka odporovému soudu, že jí nebyl zřízen podle jejího návrhu zástupce chudých.
Ve svém odporu žádala stěžovatelka připojivši vysvědčení chudoby, za ustanovení »ex offo právního zástupce«, čili zástupce chudých. Tento návrh nebyl vyřízen, totiž bylo sice stěžovatelce povoleno právo chudých, nebyl jí však ustanoven právní zástupce pro odporové řízení.
Podle § 41 ř. o zbav. svépr. má však svéprávnosti zbavený, jemuž bylo uděleno právo chudých, za řízení odporového nárok na přidělení zástupce chudých a jest v tom směru užíti příslušných ustanovení civilního řádu soudního.
Podle vysvětlivek uveřejněných ve Věstníku min. spr. z roku 1916, str. 243 a násl. není pochybnosti, že lze pro chudou stranu za řízení odporového ustanoviti zástupcem chudých i advokáta (srov. Sternberg, Komentář k ř. o zbav. svépr. k § 41), lze jím však ovšem ustanoviti také úředníka soudu nebo státního zastupitelství.
Tento předpis řádu o zbavení svéprávnosti nebyl pozměněn ustanovením § 12 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n., neboť tímto zákonem byly zrušeny jen předpisy §§ 1 až 19 zákona ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z. a ustanoveno, že ustanovení zákona č. 100/1931 — nehledíc na změnu rekursní lhůty (§ 54 uvedeného zákona) — platí v oborech upravených jinými zákony jen potud, pokud se v zákonech nebo nařízeních odkazuje na předpisy zákona č. 208/1854 ř. z. (§ 53 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.). Takového odkazu však v řádu o zbavení svéprávnosti není.

Citace:

č. 17067. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1038-1039.