Č. 3677.

Bytová péče: Okolnost, že vlastník domu bude určitých místností snad v budoucnosti potřebovati, nevylučuje udělení příkazu k jich pronajetí podle § 2 zák. č. 225/1922 a 87/1923.
(Nález ze dne30. května 1924 č. 9361).
Věc: A. S. v B. proti zemské správě politické v Praze stran příkazu k pronajmutí bytu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Výměrem z 11. září 1923 vybídla politická expositura v B. na zákl. § 2 zák. z 11. července 1922 č. 225 ve znění zák. z 26. dubna 1923 č. 87 Sb. st-lku, aby byt ve svém domě v B., který se uprázdnil vystěhováním dosavadního nájemníka, do 14 dnů pronajala.
Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp v Praze odvolání, ježto jsou zde zákonné předpoklady § 2 cit. zák.
Stížnost do rozhodnutí toho podanou neshledal nss důvodnou. — —
Vytýká, že příkaz k pronajetí bytu jest proto nezákonný, že st-lka bytu nutně potřebuje pro sebe. Námitku tu opírá st-lka o tvrzení, že její syn se ujme po vypršení nynějšího pachtovního poměru v březnu 1923 hospodaření na statku, bude se pravděpodobně ženiti, ona pak že bude nutně potřebovati výměnkářské světnice pro sebe.
Námitku tu neshledal nss důvodnou. § 2, odst. 4 zák. č. 225/22 ve znění zák. č. 87/23 Sb. stanoví, že předpis předchozích prvních dvou odstavců se nevztahuje na místnosti, kterých vlastník domu potřebuje nutně pro sebe nebo pro své zaměstnance.
Stanoví-li zákon, že nelze vlastníku domu ukládati pronajetí místnosti, již sám pro sebe potřebuje, míní tím zajisté, že potřeba ona musí zde býti v době, kdy se úřadem dává příkaz k pronajetí neobydlených a nepronajatých, k obývání se hodících místností. Nemůže majitele domu zbaviti uložené mu povinnosti zajisté ta okolnost, že vlastník místností těch potřebovati bude snad v budoucnosti.
St-lka netvrdí, že již nyní onoho bytu nutně potřebuje pro sebe nebo své zaměstnance, ke kterým syn společnou domácnost s matkou sdílející zajisté nepatří, nýbrž namítá toliko, že ona v budoucnosti, až syn převezme hospodaření na statku a až se syn, — neurčito kdy —, ožení a založí si samostatnou domácnost, bude místností těch potřebovati pro sebe jako bytu výměnkářského.
Okolnost ta však, jak shora uvedeno, nezbavuje st-lku povinností, jež jí ukládá § 2 cit. zák. . . .

Citace:

č. 3677. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1408-1409.