NPD documents search: Právní prakse, 1 (1936-37) - Opatrnost při vkladu vlastnického práva v poznamenaném pořadí

Z právní prakse

Opatrnost při vkladu vlastnického práva v poznamenaném pořadí.

Názor zastávaný v rozhodnutí Vážný 10681 byl nyní znovu potvrzen nej vyšším soudem rozhodnutím Vážný 14756. Jde o vklad vlastnického práva (vklad postupu nebo výmazu) v pozemkových knihách v poznamenaném pořadí (§57 knih. zák.), totiž v pořadí poznámky zamýšleného zcizení (zamýšleného postupu či výmazu), ve smyslu § 53 knih. zák. Nejvyšší soud trvá na tom, že současně s žádostí o vklad vlastnického práva (postupu nebo výmazu) v poznamenaném pořadí musí býti navržen výmaz zápisů, které následují po okamžiku poznamenaného pořadí, později pak že nelze již samostatnou žádostí výmaz prosaditi. Nejvyšší soud odůvodňuje tento výklad takto:
»Knihovní zákon jest podle své povahy právním řádem upravujícím soudní řízení v knihovních věcech, tedy veřejnoprávním předpisem zaručujícím bezpečnost právního styku, musí proto, nemá-li se minouti účelem, býti vykládán přesně, takže slovo »zároveň« v § 57 kn. zák. nelze pominouti, jako kdyby tam nebylo. Mimo to vyhovuje jen tento přesný výklad zásadě o důvěře ve veřejné knihy, protože by třetí osoby snadno mohly býti uvedeny v omyl o pravém knihovním stavu, zejména kdyby zápisy, které byly vymoženy po podání žádosti za poznámku, zůstaly váznouti delší dobu, po případě několik let. Poté by jejich souvislost s poznámkou snadno mohla býti přehlédnuta nebo by v třetí osobě snadno mohlo býti vzbuzeno domnění, že nový nabyvatel nechal práva v řečeném mezidobí zapsaná úmyslně na základě zvláštního ujednání s dřívějším vlastníkem váznouti jako závazná i pro sebe. Praktická potřeba, by výmazy oněch zápisů z mezidobí byly vykonány co nejdříve, plyne i z toho, že v rakouské popřevratové novele ke knihovnímu zákonu, v níž strohost předpisu § 57 měla býti zmírněna, bylo přece jen stanoveno, že se výmaz musí státi do 14 dnů ode dne pravomoci usnesení, jímž byl povolen převod vlastnického práva v poznamenaném pořadí.«
Otázkou jest, zda-li dikce §u 57 knih. zák. opravňuje usuzovati na to, že později již žadatel není oprávněn žádost za výmaz následujících zápisů podati (§ 94, č. 2 knih. zák.). § 57 totiž podle našeho názoru nepraví nic o tom, že by výmaz zápisů musil býti nařízen soudem jedině zároveň s nařízením vkladu vlasnického práva, dikce spíše by nasvědčovala tomu, že § 57 dává straně pouze právní nárok na usnesení vymazovací a ukládá soudu povinnost, na žádost strany výmazy provésti, a slůvko »zugleich« že má význam jen potud časový, že určuje, od kdy tato povinnost soudu jest dána, zejména že soud, žádá-li se o to, musí již současně s vkladem výmazy naříditi.
(»Wird die Einverleibung der Verausserung der Liegenschaft oder der Zession oder Loschung der Forderung in der angemerkten Rangordnung bewilligt, so ist auf Ansuchen der Partei, für welche die Einverleibung erfolgte, zugleich die Loschung derjenigen Eintragungen zu verfügen, welche etwa in Ansehung dieser Liegenschaft oder Forderung nach Überreichung des Anmerkungsgesuches erwikt worden sind.«)
Máme za to, že kdyby § 57 měl blíže určovati podmínky §u 94, č. 2 knih zák. (»die Befugnis der Bittsteller zum Einschreiten«), že by musil zníti jinak (na př. »so hat die Partei... zugleich anzusuchen«, a nikoli »so ist... zugleich zu verfügen«). Odůvodňovati nepřípustnost žádosti §u 94, č. 2 se nám tedy zdá býti poněkud vyumělkováno.
Poněvadž však jest počítati nyní s praksí nejvyšším soudem zavedenou, jest důležito, aby při každé žádosti o vklad byl současně navrhován výmaz všech knihovních práv, která byla na nemovitosti nebo pohledávce vymožena po podání žádosti za poznámku pořadí. Mnohdy bude těžko jinak zachovati opatrnost, než zcela všeobecným návrhem, zejména posílá-li se žádost o vklad poštou, neboť není vyloučeno, že takovými následujícími knihovními právy, o jejichž výmaz má býti podle této prakse zažádáno současně, budou práva, jejichž pořadí bude třebas jen o několik minut předcházeti dojití žádosti za vklad v pořadí poznamenaném.
I když tedy strana nezjistí nějaká práva následující po poznamenaném pořadí, doporučuje se následující formulace petitu knihovní žádosti : _
Soud povoluje ve vložce.... pozemkové knihy kat. území... na ... tyto zápisy:
1. podle... vkládá se vlastnické právo (převod, pohledávky X Y Kč ... váznoucí pod C ...) na Q Z v pořadí zcizení poznamenaném pod B ... (pořadí pro převod pohledávky poznamenaném pod C ...),
2. vymazávají se současně všechna zástavní práva na nemovitosti (na pohledávce) váznoucí s pořadím pozdějším, než jest pořadí poznámky zamýšleného zcizení (zamýšleného převodu pohledávky).

Citace:

Opatrnost při vkladu vlastnického práva v poznamenaném pořadí. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 54-55.