NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 11226.

Policejní právo trestní (Slovensko): Skutková podstata přestupků §§ 76 a 78 min. nař. č. 57000/1910 o motorových vozidlech.
(Nález ze dne 21. dubna 1934 č. 7671.)
Bohuslav-Janota, Nálezy správní XVI. Věc: Alois W. v Košicích proti zemskému úřadu v Bratislavě o policejní přestupek.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost co do výroku o vině přestupkem podle § 78 nař. min. vnitra z 29. dubna 1910 č. 57000 a co do výroku o trestu vůbec. Co do výroku o vině přestupkem podle § 76 cit. nař. zamítá se stížnost pro bezdůvodnost.
Důvody: Trestním nálezem policejního ředitelství v Košicích jakožto policejního trestního soudu I. stolice ze 13. listopadu 1931 byl Alois W., jakožto zodpovědný úředník fy Českomoravská-Kolben-Daněk v Košicích uznán vinným přestupkem §§ 76 a 78 nař. min. vnitra č. 57000/1910 a odsouzen s použitím § 21 zák. čl. XL:1879 k trestu dvakrát pětidenního uzavření, přeměněného na peněžitý trest 100 a 100 Kč a k peněžité pokutě 50 a 50 Kč. Skutková podstata přestupku byla shledána v tom, že jmenovaný jako representant firmy šoféru Josefu G. zapůjčil osobní auto firmě té patřící k provozu na tu dobu, po kterou vůz jmenovaného byl u fy ve správě a dal na zapůjčený vůz namontovati značku auta daného do správy, aniž k označení vozu si vyžádal úředního schválení.
Nař. výměrem bylo odvolání st-lem ohlášené zamítnuto na základě odůvodnění napadeného výměru jakož i z důvodu, že odvolatel neuvedl žádných námitek ani důvodů svého odvolání, takže zem. úřad mohl rozsudek přezkoumati jen po stránce už přednesené obhajoby obviněného, při čemž seznal, že k ní bylo už policejním trestním soudem I. stolice přihlédnuto, a že rozsudek ten byl vynesen a odůvodněn podle zák.
Rozhoduje o stížnosti podané na toto rozhodnutí uvažoval nss takto:
St-l byl uznán vinným přestupkem § 76 a § 78 cit. nař. Paragraf 76 stanoví v odst. 2, že uzamčením až do 15 dnů a peněžitou pokutou až do 200 Kč se potrestá majitel motor. vozidla, který nechá jezditi vozidlo po veřejných cestách přes to, že nemá »premávkového povolení«...anebo ví, že vozidlo nevyhovuje některému z požadavků § 3 cit. nař. Paragraf 78 stanoví, že spáchá přestupek a má býti potrestán uzamčením až do 15 dnů a peněžitou pokutou až do 200 Kč, kdo proto, aby ztížil zjištění totožnosti motorového vozidla, odstraní, změní nebo přikryje poznávací tabulku na vozidle umístěnou,...nebo kdo vozidlo, poznávací tabulkou neopatřené, samovolně opatří označením podobným správné rozpoznávací tabulce....
Ze znění těchto ustanovení se podává, že § 78 předpokládá úmysl pachatele zvláště kvalifikovaný, totiž, aby čin tam označený spáchal za tím účelem, by ztížil zjištění totožnosti motorového vozidla, kdežto § 76 takového úmyslu nevyžaduje. St-l uvádí a činil tak již při svém výslechu u policejního ředitelství v Košicích dne 13. listopadu 1931, že není tu podstaty trestného činu, poněvadž postup podobný jest zachováván také u jiných podniků zabývajících se opravami aut. Popíral tedy úmysl, který podle § 78 jest nezbytným předpokladem přestupku tam uvedeného.
Žal. úřad ve svém rozsudku vůbec otázky tohoto úmyslu se nedotýká, poněvadž zřejmě vycházel z názoru, že takového úmyslu min. nař. nevy- žaduje. Tím dospěl žal. úřad ovšem k nesprávnému právnímu posouzení věci, a nezbylo proto, než zrušiti nař. výrok o vině, pokud jde o přestupek § 78 min. nař. č. 57000 podle § 7 zák. o s. s.
Pokud jde o přestupek § 76 cit. nař., jehož skutkovou podstatu shledal žal. úřad v tom, že st-l jako zodpovědný zástupce majitele auta, firmy Českomoravská-Kolben-Daněk, nechal osobní auto, zapůjčené Josefu G., jezditi bez »premávkového povolení«, kteroužto skutečnost st-l nepopírá, jeví se stížnost bezdůvodnou, jelikož, jak dříve uvedeno, ke spáchání tohoto přestupku nevyžaduje se takový úmysl, jaký předpokládá § 78.
Pokud jde o výrok o trestu musilo býti nař. rozhodnutí zrušeno v celém obsahu, poněvadž za oba přestupky, jichž st-l byl uznán vinným, byl mu uložen jediný společný trest.

Citace:

Č. 11226. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 889-891.