Čís. 14385.
Návrh na zabavení naturálních požitků povinného přesně neoznačených jest neurčitý (§ 54 čís. 3 ex. ř.).
(Rozh. ze dne 17. května 1935, R II 223/35.) Prvý soud povolil vymáhajícímu věřiteli mimo jiné též exekuci zabavením třetiny naturálních požitků příslušejících povinnému jako pekařskému pomocníku. Rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Předpisem § 54 čís. 3 ex. ř. uloženo jest vymáhajícímu věřiteli, by označil při exekuci na jmění částky majetku, na které má býti exekuce vedena, tedy, chtěl-li se domáhati exekuce na veškeré důchody dlužníkovy, i naturální, jak zněl návrh, bylo jeho povinností, by všechny důchody přesně označil a popsal a tím soudu exekuci povolujícímu umožnil posouzení, zda jde o důchody podle zákona čís. 314/20 sb. z. a n. v doslovu zákona čís. 177/24 sb. z. a n. zabavitelné (viz čís. 5496, 5335 sb. n. s.). Této povinnosti nedostála vymáhající věřitelka, udala-li v exekučním návrhu, že jest povinný zaměstnán u poddlužníka jako pekařský pomocník a má jako lakový »služební plat, mzdu a naturální požitky« částku 6000 Kč převyšující. Právem zamítl tedy rekursní soud exekuční návrh, pokud se domáhal zabavení naturálních požitků povinného, které v návrhu nebyly přesně označeny.
Citace:
č. 14385. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 431-432.