Čís. 10812.Úpadková podstata není právně totožná s úpadcem, nýbrž jest jen zvláštní, k uspokojení jeho věřitelů určenou částí jeho jmění se samostatným právním osudem. Pro darování mezi manželkou úpadce a úpadkovou podstatou manžela není třeba formy notářského spisu. Lze naříditi výslech správce úpadkové podstaty jako strany, ačkoliv jako strana byl již slyšen úpadce sám. Právo to přísluší i odvolacímu soudu. (Rozh. ze dne 22. května 1931, R I 389/31) Žalobce domáhal se na úpadkové podstatě svého otce vydání náhradních dluhopisů válečných půjček a opíral žalobu o to, že zažalovaný nárok byl mu postoupen jeho matkou Marií M-ovou, jíž příslušel nárok na vydání všech náhradních dluhopisů, proto, že všechny válečné půjčky sama upsala a ze svého zaplatila, že jí však správce žalované úpadkové podstaty vydal jen polovici náhradních dluhopisů s tím, že druhá polovice patří do úpadkové podstaty. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu projednal a rozhodl v podstatě proto, že věc potřebuje doplnění v tom směru, zda v prohlášeních Marie M-ové ke správci úpadkové podstaty po daném jí vysvětlení věci nelze shledávati vzdání se nároku, pokud se týče uznání práva úpadkové podstaty na polovici náhradních dluhopisů. Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody:Rekurs pokládá doplnění řízení podle zrušovacího usnesení za zbytečné, maje za to, že, i kdyby bylo lze shledati v tvrzených prohlášeních Marie M-ové ke správci úpadkové podstaty vzdání se nároku, pokud se týče uznání práva úpadkové podstaty na polovici náhradních dluhopisů, bylo by to pro spor bez rozhodného významu, protože by šlo o darování mezi žalobkyní a úpadkovou podstatou jejího manžela, tato je právně totožná s osobností úpadcovou, takže by darování mezi nimi — stejně jako mezi manželi — vyžadovalo formy notářského spisu a bylo bez ní neúčinné. Názor ten neobstojí, protože úpadková podstata není právně totožná s úpadcem, nýbrž jest jen zvláštní, k uspokojení jeho věřitelů určenou částí jeho jmění se samostatným právním osudem (sr. odst. (1) a (2) § 1 konk. ř.). Mezi tímto úpadkovým jměním a úpadcovou manželkou není onoho osobního vztahu jako mezi manželi, vzhledem k němuž zákon ze dne 25. července 1871, čís. 76 ř. zák. žádá pro platnost jistých právních jednání mezi manželi formy notářského spisu. Není tu oné důvěrné životní pospolitosti, která jednak může snadno svésti k nerozvážným právním jednáním neb k mylnému jejich pojímání a jednak nedovoluje spolehlivé určení, zda a kdy se tvrzená právní jednání skutečně stala, zda nebyla snad dodatečně jen předstírána na újmu třetích osob. Právní jednání, o kterém odvolací soud nařídil doplnění řízení, nevyžadovalo tudíž k své platnosti formy notářského spisu. Lichý jest též druhý důvod stížnosti, že odvolací soud nařídil důkaz výslechem správce podstaty jako strany, ačkoli jako strana slyšen byl již úpadce sám. Podle § 373 druhý odstavec c. ř. s. jest zůstaveno volnému uvážení procesního soudu, zda ve sporu, v němž jest úpadková podstata stranou rozepře, má býti nařízen výslech správce úpadkové podstaty či úpadce či obou. Výslechu obou může býti třeba zejména tehdy, jde-li o různé skutečnosti, z nichž o některých má vědomost jen úpadce a o jiných zase jen správce, nebo, když soud uzná za nutné správnost seznání obou těchto osob zkoumati vzájemným srovnáním jich udání. O procesuální újmě druhé strany nemůže při tomto postupu býti řeči. Právo to přísluší ovšem též odvolacímu soudu, ať již provádí důkaz výslechem stran sám aneb jej musí provésti z jeho příkazu soud prvé stolice, doplňuje řízení podle jeho zrušovacího usnesení. Nebrání mu v tomto ani okolnost, že prvý soud dotčenou spornou okolnost již zjistil, neboť odvolací soud je v mezích odvolání oprávněn přezkoumati i skutková zjištění prvého soudu.