Čís. 11918.

Do usnesení rekursního soudu, jímž bylo zrušeno usnesení prvého soudu, odmítající žalobu o zmatečnost, a prvému soudu uloženo, by nařídil o žalobě rok k ústnímu jednání, jest dovolací rekurs nepřípustný.
(Rozh. ze dne 23. září 1932, R I 582/32.)
Žalobkyně se domáhala na žalovaném, by byl prohlášen zmatečným i rozsudek, jímž byla vyslovena rozluka manželství stran, i smíry u soudu o majetkoprávních poměrech. Soud prvé stolice žalobu odmítl podle § 538 c. ř. s., maje ji za nezpůsobilou, by byl ustanoven rok k ústnímu jednání. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ustanovil rok k ústnímu jednání a o žalobě po zákonu dále jednal.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs. Důvody:
Pokud se žaloba domáhá toho, by byl prohlášen zmatečným rozsudek ze dne 11. dubna 1930, jest žalobou o zmatečnost podle § 529 prvý odstavec c. ř. s. Dojde-li soud, prozkoumav žalobu o zmatečnost podle předpisu § 538 c. ř. s. k úsudku, že jsou tu požadavky prvé věty zmíněného paragrafu a že žaloba není nepřípustná z některého důvodu uvedeného v § 529 druhý odstavec c. ř. s., má podle § 541 c. ř. s. býti jednáno jen o důvodu a o přípustnosti žaloby a jest za tím účelem položiti rok k ústnímu jednání. Takové usnesení, které jest příznivým výsledkem předběžného zkoumání žaloby, nelze podle § 130 druhý odstavec c. ř. s. napadati zvláštním opravným prostředkem, ježto jde o nařízení roku. Věc jest táž, došel-li k příznivému výsledku předběžného zkoumání žaloby pro zmatečnost teprve soud rekursní na žalobcův rekurs. I v tomto případě zahrnuje v sobě rozhodnutí rekursního soudu usnesení, že má býti položen rok k ústnímu jednání. Dovolací rekurent není tím nijak zkrácen, neboť má na vůli, by při ústním jednání přednesl své námitky proti formální přípustnosti žaloby o zmatečnost, by se domáhal odmítnutí žaloby usnesením podle § 543 c. ř. s., a kdyby mu nebylo vyhověno, by podal opravné prostředky podle zákona přípustné. Pokud se žaloba domáhá, by byly prohlášeny neplatnými i smíry ze dne 11. dubna 1930 a 23. června 1930, není žalobou o zmatečnost, nýbrž žalobou určovací. Poněvadž však rekursní soud uložil prvému soudu, by ustanovil rok k ústnímu jednání o celé žalobě, tedy i o žalobním žádání, kterým se žalobkyně domáhá neplatnosti zmíněných smírů, jest rekurs podle § 130 druhý odstavec c. ř. s. nepřípustný proti usnesení rekursního soudu i ve příčině tohoto žalobního žádání. Dovolací rekurs jest tudíž ve všech směrech nepřípustný a bylo jej podle § 526 c. ř. s. odmítnouti.

Citace:

č. 11918. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 206-207.