Čís. 9730.Dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti nepožívá přednostního pořadí. Byla-li přikázána v přednostním pořadí, lze to napadati rekursem, třebas nebyl v tom směru vznesen odpor.(Rozh. ze dne 14. března 1930, R I 92/30.)Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost, přikázal soud prvé stolice zemskému inspektorátu pro zemské dávky dávku z přírůstku hodnoty v přednostním pořadí. Důvody: Zemskou a obecní dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí upravují nařízení vlády republiky Československé čís. 545/20 sb. z. a n., § 37 zák. čís. 329/21 sb. z. a n. a nařízení vlády republiky Československé čís. 43/22 sb. z. a n. Podle dodatku III. pravidel o obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti nař. čís. 143/22 sb. z. a n. k § 37 zák. čís. 329/21 sb. z. a n. platí o exekučním vymáhání a o promlčení dávky táž ustanovení jako o vymáhání a o promlčení přímých daní (§§ 26 a 27 dodatku). Vzhledem k tomu, jakož i k ustanovení §§ 264 a 265 zák. o daních přímých čís. 76/27 sb. z. a n. a n. § 216 druhý odstavec ex. ř., poněvadž obecní dávka pod pol. C 60 na vydražené nemovitosti byla dne 10. května 1927 zajištěna zástavním právem, přísluší jí přednostní zákonné právo zástavní a byla přikázána. Knihovní věřitel napadl přikázání to rekursem, ježto dávka z přírůstku hodnoty nepožívá přednostního pořadí. Rekursní soud nevyhověl rekursu proto, že podle protokolu o rozvrhovém roku nevznesl rekurent odpor proti přikázání této dávky v přednostním pořadí.Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu knihovního věřitele a nepřikázal zemskému inspektorátu pro zemské dávky nedoplatek dávky z přírůstku hodnoty.Důvody:I když podle zprávy okresního soudu jest zato míti, že stěžovatel vpravdě vznesl odpor proti přikázání nedoplatku dávky z přírůstku hodnoty v přednostním pořadí, jest okolnost ta bezvýznamnou, neboť šlo by o prohřešení se exekučního soudu na velícím ustanovení § 216 ex. ř. a v takovém případě přísluší stěžovateli stížnost bez ohledu na to, zda vznesl odpor při rozvrhovém roku čili nic. Rekursní soud proto pochybil, nevyhověv rekursu jen proto, že odpor proti přikázání nedoplatku dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti nebyl vznesen při rozvrhovém roku. Třeba se proto dovolacímu soudu zabývati dovolacím rekursem, pokud si stěžovatel v něm opětně stěžuje proti přikázání nedoplatku dávky z přírůstku hodnoty v pořadí přednostním, při čemž ovšem musí zůstati nepovšimnutými další vývody rekursu, pokud se jím uplatňují skutečnosti, k nimž nelze přihlížeti jako k novotám v rekursním řízení nepřípustným. Že dávka z přírůstku hodnoty nepožívá přednostního pořadí, bylo již zevrubně vyloženo v rozhodnutí nejvyššího soudu č. 4159 sb. n. s. a stačí proto v tomto směru poukázati na odůvodnění tohoto rozhodnutí. Že dávka z přírůstku hodnoty nepožívá přednostního práva, byla si vymáhající strana vědoma, nežádavši uspokojení vymáhané pohledávky v pořadí přednostním. Vzhledem k odůvodnění prvého soudu jest podotknouti, že platí sice podle dodatku III. pravidel o obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (nařízení čís. 143/22 sb. z. a n.) a podle nařízení k § 37 zák. čís. 329/21 sb. z. a n. o exekučním vymáhání a o promlčení dávky ustanovení jako o vymáhání a o promlčení přímých daní (§ 26 a 27 dodatku), ale tím není stanoveno, že dávka z přírůstku hodnoty požívá přednostního pořadí, jak míní prvý soud, nýbrž tím je jen stanoveno, že se řídí promlčení dávky předpisy §§ 277 a násl. zákona o přímých daních čís. 76/27 sb. z. a n. a vymáhání její předpisy § 343 a násl. téhož zákona. Ježto dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti byla neprávem zemskému inspektorátu pro zemské dávky přikázána v přednostním pořadí, bylo dovolacímu rekursu vyhověti a rozhodnouti tak, jak se stalo.