Authors:
= Váž. civ., 18 (1936)
PDF

Čís. 15708.


Ustanovení čl. 368, druhého odstavce obch. zák. jest předpisem výjimečným, daným výhradně pro komisionářský poměr. Není přípustné použíti ho na jiné právní poměry.
Prodal-li vlastníkův zmocněnec věc svým jménem, nepřísluší vlastníkovi proti exekuci, vedené věřitelem zmocněncovým na pohledávku za kupitelem, žaloba podle § 37 ex. ř., nebyla-li mu zmocněncova pohledávka postoupena.
(Rozh. ze dne 31. prosince 1936, Rv I 756/35.) Srov.: Sb. n. s. čís. 7539.
Žalobkyně svěřila Bedřichu S-ovi do prodeje krávu a ten ji prodal vlastním jménem R-ovi, jenž ji prodal dále B-ovi, a od tohoto si měl Bedřich S. podle poukazu R-ova vybrati kupní cenu, o kterou jde. Ten však zaplatil kupní cenu žalovanému V-ému, jehož žalobkyně k přijetí peněz nezmocnila. Poněvadž nechce jí peníze ty dobrovolně vydati, domáhá se jich vydání žalobou. Proti žalobě namítl žalovaný, že měl vykonatelné pohledávání za Bedřichem S-ou, a když se dověděl o tom, že S. prodal krávu a že má proti B-ovi pohledávku, tuto pohledávku exekučně zabavil a vybral si pak kupní cenu za tuto krávu. Žalovanému nebylo známo, že by k těmto penězům měla vlastnické nároky žalobkyně, jednal bona fide a není proto povinen žalobkyni nic vrátiti. Prvý soud žalobu zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Odvolací soud použiv na souzenou věc předpisu čl. 368, odst. 2 obch. zák. přiznal žalobkyni aktivní legitimaci k žalobě a uznal žalovaného povinným, aby jí zaplatil kupní cenu za prodanou krávu, maje za to, že předpis čl. 368, odst. 2 obch. zák. není ustanovením výjimečným a že platí v oboru obecněprávním v případech nepřímého zastoupení. Než tomuto názoru nelze přisvědčiti. Ustanovení čl. 368 obch. zák. jest předpisem výjimečným, výhradně daným jen pro komisionářský poměr. Proto není obdobné použití tohoto výjimečného předpisu ani na jiné případy obchodního práva mimo komisionářství přípustné a stejně jest obdobné použití nepřípustné na právní poměry, jež jest posuzovati podle obecného občanského práva. Občanskému zákonu jest zásada stanovená v čl. 368, odst. 2 obch. zák. (».... že se .... pohledávky, byť i nebyly postoupeny, pokládají za pohledávky komitentovy«) zcela cizí. Neboť tajná plná moc nepůsobí podle § 1017, poslední věty obč. zák. proti třetím osobám, nýbrž zakládá pouze právní poměr mezi smluvníky, totiž mezi zmocněncem a třetí osobou, a to i tehdy, když nebylo zamýšleno, aby zůstala plná moc tajnou. Zmocnění tajnou plnou mocí nezakládá tedy podle § 1017 obč. zák. práva a závazky pro zmocnitele (srov. rozh. čís. 12971, 13089 Sb. n. s.). Pohledávka patřila proto v souzené věcí jediné zmocněnci s tajnou plnou mocí, tedy Bedřichu S. Že by ten tuto svou pohledávku byl postoupil žalobkyni, nebylo ve sporu ani tvrzeno. Žalobkyně jako zmocnitelka má podle § 1009 obč. zák. toliko nárok proti svému zmocněnci Bedřichu S., aby jí pohledávku na kupní cenu postoupil, má tedy pouze žalobu ze smlouvy zmocňovací proti zmocněnci, neboť nenabyla této pohledávky jí nepostoupené. Z tohoto důvodu nesetrval nejvyšší soud na zásadě vyslovené v rozhodnutí čís. 8587 Sb. n. s. Posuzuje-li se věc s tohoto právního hlediska, nebránilo ustanovení čl. 368, odst. 2 obch. zák. žalovanému, aby jako věřitel Bedřicha S. vedl exekuci na jeho pohledávku za B. na zaplacení kupní ceny. Nešlo tudíž o exekuci na cizí majetek, neboť pohledávka ta přísluší povinnému Bedřichu S., když vystupoval jako prodatel krávy vlastním jménem a nikoli jako žalobkynin plnomocník. Žalovaný není proto povinen výtěžek z této exekuce žalobkyni vydati.
Citace:
Čís. 15708.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1234-1235.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).