Č. 3329.

Pozemková reforma: * Nezákonné jest rozhodnutí státního pozemkového úřadu, jímž byl odepřen souhlas k zcizení zabraného pozemku jen z toho důvodu, že bývalý vlastník jeho nemá již disposičního práva nad ním, ježto stpú po podání žádosti pozemek ten převzal.
(Nález ze dne 5. března 1924 č. 3916.)
Věc: František B. v T. proti státnímu pozemkovému úřadu o souhlas ke zcizení zabrané půdy.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody:
Nař. rozhodnutím odepřel stpú uděliti souhlas k smlouvě, kterou majitel zabraného statku S. prodal st-li od tohoto statku parcelu č. —, a to v podstatě z toho důvodu, poněvadž zatím sám, dohodnuv se 3 vlastníkem, převzal onen statek i se zmíněnou parcelou, takže bývalý vlastník nemá více disposičního práva nad ní.
Stížnost popírá zákonnost tohoto důvodu uvádějíc, že úřad dříve, než pozemek převzal, měl zjistiti, zda jsou zde předpoklady pro udělení žádaného souhlasu, a měl dle výsledku tohoto'šetřen o žádosti st-lově rozhodnouti, nikoliv však teprve po uplynutí šesi; měsíců zamítnouti prostě jeho žádost s poukazem na to, že na základě dohody s vlastníkem zatím sám pozemek onen převzal. Že si vlastník nevymínil ponechání onoho pozemku, nemůže dle stížnosti vaditi udělení souhlasu, neboť vlastním jednostranným aktem svým nemohl druhou smluvní stranu zbaviti práv, jež jí vzešla z uzavření kupní smlouvy.
Nss dal stížnosti za pravdu.
Dle § 7 zák. záb. jest k zcizení zabrané nemovitosti zapotřebí souhlasu stpú-u. Souhlas ten má udělen býti vždy, když tomu nevadí plnění účelů pozemkové reformy, a má pak ten účinek, že nemovitost se souhlasem stpú-u zcizená přestává býti majetkem zabraným a stává se volným majetkem nového nabyvatele, leda že by se stala součástí jiného zabraného majetku, neb že by sama o sobě svou rozlohou majetek ten tvořila.
St-l podal stpú-u žádost za udělení souhlasu ke zcizení zabraného pozemku, a tím uvedl na spor otázku, zda jest možno pozemek onen propustiti ze záboru bez újmy pro účely pozemkové reformy. Otázku tu musil úřad řešiti dříve, než přistoupil k převzetí zabraného pozemku, neboť strana podáním žádosti o souhlas ke zcizení pozemku nabyla nároku na to, aby jí za předpokladu, že zcizení nevadí účelům pozemkové reformy, pozemek onen udělením žádaného souhlasu ze záboru byl propuštěn a nebyl stpú-em přejímán.
Tento nárok její byl by zajisté dotčen, kdyby úřad přes to, že zmíněný předpoklad pro udělení souhlasu splněn byl, nemovitost převzal.
Proto musí úřad dříve, než převezme pozemek, ohledně něhož žádáno bylo za souhlas ke zcizení dle § 7 zák. záb., rozhodnouti, zda udělení žádaného souhlasu jest s hlediska ochrany zájmů souvisejících s prováděním pozemkové reformy přípustno či nikoliv. V prvém případě musí úřad žádosti za souhlas vyhověti a od převzetí upustiti, v případě druhém musí žádost zamítnouti, načež může pozemek převzíti.
Odporuje tedy zákonu, když stpú převezme nemovitost, za jejíž propuštění ze záboru udělením souhlasu ke zcizení dle § 7 zák. záb. bylo žádáno, a pak teprve vyřídí žádost st-lovu za udělení souhlasu prostým poukazem na to, že nemovitost onu již převzal, a že vlastník nemá disposičního práva nad ní.
Vzhledem k tomu bylo nař. rozhodnutí, jež z íohotc důvodu souhlas ke zcizení st-li odpírá, zrušiti dle 7 § zák. o ss.

Citace:

č. 3329. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 746-747.