Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 1
PDF

Čís. 3680.


Nárok na náhradu škody proti zasílateli, ježto neprovedl řádně odesílatelova příkazu, by zboží pojistil, nepromlčuje se ve lhůtě čl. 386 obch. zák.
(Rozh. ze dne 2. dubna 1924, R I 207/24.)
Žalobu odesílatele na zasílatele (speditéra) o náhradu škody, ježto zasílatel neprovedl řádně odesílatelova příkazu ku pojištění zboží, procesní soud prvé stolice zamítl, ježto byla podána po lhůtě čl. 386 obch. zák. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl. Důvody: Žaloba na speditéra promlčí se v jednom roce, ale jen z důvodů, v čl. 386 obch. zák. výčetmo vyjmenovaných, totiž pro úplnou ztrátu, úbytek, poškození, neb opožděné dodání zboží. V žalobě domáhá se sice žalobkyně na žalované náhrady škody za ztrátu (úbytek, poškození) dopravovaného papíru, ale při ústním jednání dne 16. října 1923 prohlásila výslovně, že žaluje z důvodu náhrady škody pro nesprávné provedení pojišťovacího příkazu. Tento náhradní nárok není uveden v čl. 386 obch. zák., nepodléhá tedy tato žaloba promlčení tam stanovenému a posoudil první soud věc po zákonu nesprávně, zamítnuv žalobu proto, že je podle článku 386 promlčená. Nutno tudíž rozhodnouti ve věci samé. Odvolací soud tak učiniti nemůže, poněvadž nejsou zjištěny skutečnosti, k tomu nezbytně nutné.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Třebaže správným jest názor stěžovatelů, že by ke sporu bylo nedošlo, kdyby nebylo ztráty (poškození) zboží, žalobkyní straně žalované jako zasílateli odevzdaného, jest tento nejzazší skutkový důvod žaloby přece bez významu pro její právní ráz. Právní ráz žaloby dochází výrazu ve skutkovém přednesu žalobním. Podle tohoto však žalobkyně neuplatňuje nárok na náhradu škody tím, že zboží bylo ztraceno nebo poškozeno, nýbrž domáhá se náhrady škody, která jí prý nastala, protože žalovaná strana prý nesprávně provedla příkaz žalobkyně, by zboží řádně pojistila, pokud se týče, protože se zdráhá plniti svůj závazek, plynoucí z toho, že žalobkyně zboží u žalované samé pojistila. Směřuje tudíž žalobní nárok zřejmě k tomu, by žalobkyně došla náhrady za to, že se jí nedostalo odškodného z pojišťovací smlouvy. Je na snadě, že žalobkyně takto neuplatňuje nárok ze smlouvy zasílatelské vůbec a zejména ne nárok druhu v čl. 386, odstavec prvý, obch. zák. vytčeného.
Citace:
č. 3680. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 487-488.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).