NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3737.

Právo jazykové. — Administrativní řízení: * V jazykových sporech na území slovenském není rozhodnutí župního úřadu rozhodnutím konečným.
(Nález ze dne 13. června 1924 č. 11030).
Věc: Dr. M. G. v N. proti župnímu úřadu v Nitře o jazykové právo.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Trestním příkazem z 10. července 1923 uložil okresní úřad v Nitře st-li pokutu 30 Kč pro přestupek § 154 zák. čl. 7. z roku 1888, jehož se dopustil tím, že nechal v době kontumace volně pobíhati svého psa po ulici, a výměrem z 26. října 1923 odmítl a limine st-lův odpor proti trestnímu příkazu z důvodu, že podán byl jazykem maďarským, »ač jazykový zákon č. 122 nemá v Nitře teritoriální platnosti, ja kož i proto, že st-1 ovládá slovenský jazyk, pročež lze předpokládati, že svým postupem zneucťuje státní jazyk«.
Rekurs podaný proti tomuto výměru z důvodu, že v Nitře je kvalifikovaná maďarská menšina, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z důvodu, že podle § 2 zák. z 29. února 1920 č. 122 Sb. musila by v Nitře býti 20%ní maďarská menšina, čemu prý tak není; dále poznamenal úřad, že podle § 3 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb. úřaduje se na Slovensku jazykem státním, jímž je tam zpravidla jazyk slovenský. K výroku tomu připojil pak žal. úřad právní poučení, že dalšího právního prostředku podle § 2 č. 1 zák. čl. 20. z 1901 není.
O stížnosti do výroku toho podané uvážil nss takto:
Podle § 7 zák. z 29. února 1920 č. 122 Sb. spory o užití jazyka při soudech, úřadech, ústavech, podnicích a orgánech státních, jakož i při úřadech samosprávných a korporacích veřejných vyřizují příslušné státní orgány dohlédací jako věci státní správy odděleně od věci, ve které vzešly.
Podle § 1 zák. z 29. února 1920 č. 126 Sb. úřady župní a jim podřízené úřady okresní jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra a jsou povinny ve věcech, jež v nejvyšší instanci spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti nařízení, předpisů a pokynů těchto ministerstev a prováděti je.
Z toho je patrno, že nejvyšším úřadem dohlédacím nad úřady těmi je ministerstvo, jakožto ústřední orgán státní správy a že tudíž pořad instanční, stanovený v cit. § 7 zák. č. 122/20, končí teprve tímto orgánem.
Výrokem župního úřadu nebyl tedy daný spor vyřešen a byla by tudíž stížnost do výroku toho k nss-u podaná nepřípustná podle § 5 zák. o ss.
Z nař. rozhodnutí je však patrno, že tento procesní nedostatek přivoděn byl žal. úřadem, jenž ve svém výroku výslovně uvedl, že další právní prostředek podle § 2 č. 1 zák. čl. 20. z 1901 nemá místa; žal. úřad vydával tedy výrok ten za výrok konečný, čímž svedl st-le. aby použil právního prostředku po zákonu nepřípustného, totiž stížnosti k nss-u.
Žal. úřad přehlédl však, že podle § 12 cit. zák. čl. předpis jeho § 2 se nevztahuje na záležitosti, spadající v obor příslušnosti správního soudu. Poněvadž pak není normy, jež by řešení jazykových sporů z příslušnosti nss-u vylučovala a naopak, jakmile strana tvrdí, že rozhodnutím úřadu správního v otázce ochrany jazykového práva národnostních menšin bylo její subjektivní právo porušeno, spor takový podle § 2 zák. o ss před soud ten náleží, nemá v záležitostech toho druhu místa instanční omezení stanovené předpisem § 2 cit. zák. čl. a připouští se všeobecný pořad končící, jak svrchu uvedeno, ministerstvem jakožto nejvyšším státním úřadem dohlédacím.
V právním poučení, jež žal. úřad st-li dal a jímž přivodil, že týž použil nepřípustného prostředku, jest tedy spatřovati podstatnou vadu správního řízení, pročež bylo zrušiti nař. výrok podle § 6 zák. o ss a přenechati úřadu, aby vadu tu vhodným způsobem odstranil. — —

Citace:

č. 3737. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 75-76.