Čís. 15818.

Připustil-li procesní soud osobní změnu žaloby tak, aby místo zůstavitele vstoupila do sporu jeho pozůstalost, a odvolací soud usnesení to potvrdil, nevyhověv odvolání podanému proto z důvodu zmatečnosti, není proti rozhodnutí odvolacího soudu dalšího opravného prostředku.
(Rozh., ze dne 11. února 1937, Rv I 2956/34.)
První soud připustil při roku dne 6. října 1933 subjektivní změnu žaloby ve smyslu § 235 c. ř. s. tak, aby místo Leopolda L-e, který zemřel již před podáním žaloby a neměl způsobilosti býti stranou ve sporu ani způsobilosti procesní (§ 1 c. ř. s.), do sporu vstoupila jako žalující jeho pozůstalost, zastoupená přihlášenými dědici. Usnesení to, pojaté do rozsudku prvého soudu, bylo rozhodnutím odvolacího soudu potvrzeno.
Nejvyšší soud odmítl dovolání — správně dovolací rekurs — do tohoto rozhodnutí, v němž žalovaní uplatňovali zmatek podle č. 5 § 477 c. ř. s. proto, že žaloba byla podána osobou k sporu již nezpůsobilou a že neprávem byla připuštěna změna žaloby tak, že na místě žalobcově vstupuje do sporu pozůstalost po něm.
Důvody:
Jde o dvě souhlasná usnesení (§§ 425, 514 c. ř. s.), obsažená v rozsudcích obou nižších soudů, při čemž na věci nic nemění, že se nestala výslovně ve formě usnesení, nýbrž v důvodech rozhodovacích. Tu však je opravný prostředek proti dvěma souhlasným usnesením, která nelze pro to napadati ani z důvodu zmatečnosti, podle § 528 c. ř. s. vyloučen a bylo proto dovolání žalované strany, které jest v tomto směru vpravdě jen do volacím rekursem, podle § 528 c. ř. s. odmítnouti jako nepřípustné.

Citace:

Čís. 15818. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 175-175.