NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 13154.

Zpětvzetím návrhu na vyloučení zabavených věcí z exekuce dříve, než exekuční soud o něm rozhodl, nepozbyl dlužník práva domáhati se novým návrhem vyloučení týchž věcí z exekuce.
Tiskací lis, jehož povinný potřebuje nevyhnutelně ve své knihtiskařské živnosti, jest vyloučen z exekuce (§ 251 čís. 6 ex. ř.), třebaže není uváděn v pohyb a udržován v provozu úkony ručními, nýbrž silou elektrickou.
(Rozh. ze dne 28. prosince 1933, R II 501/33.)
V exekuci k vydobytí peněžité pohledávky za knihtiskařem byly zabaveny pod pol. 6 tiskací lis a pod pol. 7 rychlolis. Návrh dlužníka, by oba tyto předměty byly vyloučeny z exekuce, soud prvé stolice zamítl. Exekuci na tiskací lis nezrušil exekuční soud proto, že je poháněn elektřinou a měl za to, že by bylo lze zrušiti jen exekuci na rychlolis pol. 7, ale nezrušil ji proto, že prý dlužník již jednou žádal o zrušení exekuce, návrh však odvolal, čímž prý se vzdal práva navrhnouti znovu zrušení exekuce. Rekursní soud exekuci zrušil. Důvody: Že tiskací lis je poháněn elektřinou a nikoliv ručně, nemá rekursní soud za důvod, aby lis nebyl považován po rozumu § 251 ex. ř. za nezbytný. Pohon silou elektrickou prováděn je jak známo celkem velmi jednoduše bez nákladných zařízení (jako při parostroji nebo při benzinovém motoru), takže úprava stroje na pohon elektrický nečiní ze stroje takový živnostenský provozní prostředek, který by nemohl býti podřaděn pod § 251 čís. 6 ex. ř. Exekuční soud má za to, že jen rychlolis pol. 7 by bylo lze z exekuce vyloučili, neučinil tak však proto, že prý se stěžovatel vzdal práva navrhnouti zrušení exekuce na nezbytné stroje, vzav zpět svůj návrh z 5. března 1932. Tento názor má rekursní soud za mylný. Předně v prohlášení stěžovatelově, jímž upustil od návrhu, není řeči o tom, že se vzdává práva návrh opakovali, aniž je z něho jasno, že stěžovatel byl názoru, že vylučovací návrh byl protizákonný, poněvadž vylučované stroje ochraně zákona nepodléhají. Tehdejší zájem, stěžovatelův na zrušení exekuce nezbytných strojů mohl v době zpětvzetí pominouti a oživnouti, když nátlakem vymáhajících věřitelů opět provoz jeho živnosti byl ohrožen. Rekursní soud tedy má za to, že zpětvzetím návrhu z 5. března 1932 neprejudikoval stěžovatel opětnému návrhu a proto vyhověl stížnosti i v tomto bodě.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacimu rekursu.
Důvody:
Tiskací lis, jehož povinný podle posudku znalce ve své činnosti nevyhnutelně potřebuje, jest vyloučen z exekuce podle § 251 čís. 6 ex. ř., i když není uváděn v pohyb a udržován v provozu úkony ručními, nýbrž silou elektrickou (viz rozhodnutí čís. 6181 sb. n. s.). Přisvědčili jest též názoru rekursního soudu, že povinný nepozbyl práva, domáhati se zrušení exekuce zpětvzetím stejného návrhu, dříve podaného, neboť tento účinek nastal by jen, kdyby byl exekuční soud o předcházejícím návrhu již rozhodl.

Citace:

Čís. 13154. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 713-714.