Čís. 14609.


K §§ 31 a 34 zák. o prac. soudech.
V pracovních sporech hodnoty nižší než 300 Kč jest dovolání nepřípustné, třebas bylo odvolání pracovním soudem prohlášeno za pří-
pustné a třebas i odvolací soud rozhodnuv ve formě rozsudku, prohlásil dovolání za přípustné.
(Rozh. ze dne 10. října 1935, Rv I 1634/35.)
Prvý soud (pracovní soud) vyhověl žalobě na zaplacení 240 Kč a prohlásil současně podle § 28 zák. o prac. soudech odvolání do tohoto rozsudku za přípustné. Odvolací soud ve věcech pracovních k odvolání, podanému z důvodů věcných, žalobu po ústním odvolacím jednání rozsudkem zamítl, prohlásiv dovolání do rozsudku toho podle § 34 zák. o prac. soudech za přípustné.
Nejvyšší soud odmítl dovolání.
Důvody:
Jde o spor, v kterém hodnota předmětu, činíc jen 240 Kč, není vyšší než 300 Kč. Podle § 31 zák. čís. 131/31 sb. z. a n. rozhoduje odvolací soud v takových věcech o odvoláních v zasedání neveřejném ve tříčlenném senátu složeném ze soudců z povolání na základě spisů s konečnou platností usnesením, tedy i tentokráte, když tu není důvodu zmatečnosti a odvolání bylo podáno z důvodů věcných, byvši prohlášeno pracovním soudem za přípustné podle prvého odstavce § 28 dotčeného zákona. Z § 31 zák. čís. 131/31 sb. z. a n. plyne, že ve sporech, ve kterých hodnota předmětu není vyšší než 300 Kč, dovolání je nepřípustné, neboť ustanovuje, že o odvolání v těchto sporech rozhoduje odvolací soud s konečnou platností a že rozhoduje o něm usnesením, kdežto dovoláním lze napadati jen rozsudky odvolacích soudů (§ 34 odst. 1. cit. zák.) Na tom nic nemění, že odvolací soud v souzené věci vydal rozhodnutí ve formě rozsudku místo usnesení, ježto soud ani tím, že použil nesprávné formy pro své rozhodnutí, nemůže založiti pro rozhodnutí odporovatelnost, když byla zákonem výslovně vyloučena. Nebylo-li zákonem ve sporech o hodnotu 300 Kč nepřevyšující dovolání vůbec připuštěno, nebylo ani odvolacímu soudu dovoleno, aby prohlásil v takovém sporu dovolání za přípustné, pročež nemá významu, že odvolací soud v souzené věci podobný výrok pojal do svého formálně vadného rozhodnutí.
Citace:
č. 5009. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 874-875.