Čís. 6266.

Ustanovení §u 575, třetí odstavec, c. ř. s. předpokládá exekuční tituly z nájemného poměru mezi pronajímatelem a nájemníkem, nevztahuje se však na případ, domáhá-li se třetí osoba proti majiteli domu vyklizení na základě exekučního titulu, prýštícího z veřejného práva.
(Rozh. ze dne 14. září 1926, R I 721/26.)
K žádosti Posádkového velitelství povolil na základě rozhodnutí okresní politické správy soud prvé stolice usnesením ze dne 27. dubna 1926 proti majiteli domu exekuci vyklizením na přihlášení. Usnesením ze dne 14. června 1926 soud prvé stolice povolení exekuce zrušil, ježto se vymáhající věřitel nepřihlásil k výkonu exekuce ve lhůtě §u 575, třetí odstavec, c. ř. s. Rekursní soud napadené usnesení zrušil a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Lhůta 14denní §u 575 třetí odstavec c. ř. s. tu vůbec nepřichází v úvahu. Zde jde o zcela jiný a nový titul exekuční, který § 575 třetí odstavec c. ř. s. nemohl míti na mysli, neboť tam výslovně stojí: »Soudní nebo mimosoudní výpověď, nebo příkaz na odevzdání nebo převzetí najatého předmětu, proti nimž námitky nebyly včas podány, rovněž právoplatné rozsudky o takových námitkách pozbudou platnosti atd.« První soudce neprávem ztotožňuje povolení exekuce v tomto případě s titulem exekučním v §u 575 třetí odstavec c. ř. s. uvedeným. Titulem exekučním jest tu rozhodnutí okresní politické správy ze dne 23. července 1925. § 575 třetí odstavec c. ř. s. předpokládá tituly exekuční, vycházející z poměru nájemního mezi pronajímatelem a nájemníkem, zde však vymáhající strana pronajímatelem není. Jde tu tedy o titul prýštící z veřejného práva a nelze proto za to míti, že, když vymáhající strana, tedy osoba třetí, se k výkonu ve lhůtě 14 dnů nepřihlásila, poměr nájemní se mlčky obnovil, což vyloučeno jest tím, že exekuční titul čelí tu proti samotnému majiteli domu. Z toho právního omylu prvního soudce, že totiž nesprávně měl za to, že jest tu použíti §u 575 třetí odstavec c. ř. s., vytrysklo ovšem nezákonné rozhodnutí.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu, poukázav v otázce, o niž tu jde, k důvodům rekursního soudu.

Citace:

č. 6266. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 222-223.