NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 2

Č. 12012.

Stavební právo (Praha): 1. * Přehledným plánem regulačním a zastavovacím podle zák. č. 88/1920 Sb. nelze stanoviti nezastavitelnost určitého pozemku jen z toho důvodu, aby nebyl odňat zemědělské produkci. — II. * Přehledným plánem regulačním a zastavovacím podle zák. č. 88/1920 Sb. nelze stanoviti nezastavitelnost určitého pozemku jen z toho důvodu, že je zde dostatek příhodnějších pozemků k zastavění.
(Nález ze dne 6. září 1935 č. 17757/35.)
Věc: Alois a Josefina M. ve St. (adv. Dr. Kar. Weil z Prahy) proti ministerstvu veřejných prací o přehledný regulační a zastavovací plán obce St.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud se týká pozemků ...... a cihelny st-lů ve St., se zrušuje jednak pro nezákonnost, jednak pro vadnost řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím z 20. října 1932 potvrdilo min. prací přehledný regulační a zastavovací plán pro obec St. a zamítlo námitky, které Alois a Josefina M. proti plánu tomu v námitkovém řízení podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb. vznesli.
O stížnosti Aloise a Josefiny M. proti tomuto rozhodnutí podané uva- žoval nss takto: — — — — Stížnost brojí proti tomu, a) že přehledným plánem byly určité pozemky st-lů prohlášeny za nezastavitelné a b) že plánem tím znemožňuje se st-lům provádění budoucích stavebních úprav na jejich cihelně:
Ad a) Žal. úřad potvrzením přehledného plánu prohlásil určité pozemky st-lů za nezastavitelné z těchto důvodů: 1. Zastavěním dotčených pozemků vznikly by pro obec velké výlohy, jež by vyžadovaly zřízení a udržování komunikací, provádění policie požární a bezpečnostní, zřízení školy atd. 2. Nutno starati se o to, aby pro zemědělský provoz zůstaly zajištěny dostatečné plochy. 3. Z důvodů zdravotních nutno pečovati o to, aby zastavění omezeno bylo na menší plochy, neboť vzhledem k tomu, že obec nemá ani kanalisace ani vodovodu, mohlo by větší zastavění při vzniku epidemických nemocí míti nedozírné následky, zejména pro okolní obce i Prahu. 4. Zastavění věnovány byly pozemky příhodnější než jsou pozemky st-lů, neboť pozemky ty přimykají se na území již zastavěné a mají výhodné spojení s Velkou Prahou, kdežto v částech přilehlých k pozemkům st-lů se nestaví a části ty prohlášeny byly za nezastavitelné. Prohlášením pozemků st-lů za nezastavitelné vytvoří se rozsáhlý zelený pás, který i v ohledu hygienickém bude významný. 5. Pro nezastavění dotčených pozemků mluví i ohledy estetické, neboť zastavění jich znamenalo by přímé ničení přírodních krás.
Ad 1. Stížnost důvod uvedený na místě prvním nechává bez řádně formulovaných námitek, přes to však nemohl nss zamítnouti ji, pokud oněch pozemků se týče, již proto, že nebrojí proti všem důvodům, o něž nař. rozhodnutí se opírá, neboť dlužno míti za to, že prohlášení pozemků st-lů za nezastavitelné bylo výsledkem hodnocení všech oněch skutečností, které úřad proti zastavitelnosti jich uvádí, a že tudíž důvod zmíněný na místě prvém teprve ve spojení s ostatními důvody přiměl úřad k tomu, aby právě pozemky st-lů prohlásil za nezastavitelné. To patrno jasně z toho, že teprve v dalších důvodech uvádí úřad, proč pro rozšíření zastavěné části obce určil pozemky jiné a ne pozemky st-lů. Dlužno proto vypořádati se s námitkami stížnosti proti dalšímu obsahu nař. rozhodnutí.
Ad 2. Proti výroku žal. úřadu, že bylo nutno vysloviti nezastavitelnost pozemků st-lů z toho důvodu, aby zůstaly zajištěny dostatečné plochy pro zemědělský provoz, namítá stížnost, že ohled na zemědělskou produkci vyžaduje spíše toho, aby zemědělství byly věnovány úrodnější pozemky, než jsou pozemky st-lů, které leží na malém svahu a zemědělsky dají se méně využíti.
Maje rozhodovati o této námitce, musil si nss především položití otázku, zda státní regulační komise může vůbec stanoviti nezastavitelnost určitého pozemku z toho důvodu, aby zastavěním nebyl odňat účelům zemědělské produkce. Na tuto otázku musil nss dáti odpověď zápornou. Podle § 1 zák. o státní regulační komisi není úkolem této komise hájiti při sestavování přehledného plánu jakýkoliv veřejný zájem, zejména není jí uloženo, aby pečovala o to, aby zastavování nových ploch nedálo se na újmu zemědělské produkce. Státní regulační komisi přísluší podle cit. ustanovení pouze péče o jednotný stavební rozvoj Prahy a okolí se zřetelem na potřeby hospodářské a s hlediska uměleckého i zdravotního. To znamená, že státní regulační komise má při sdělání přehledného plánu dbáti toho, aby jednotný stavební rozvoj Prahy a okolí netrpěl nějak tím, že by nebyl brán dostatečný zřetel na potřeby hospodářské, jak by tomu na př. bylo, kdyby nebyly přehledným plánem určeny dostatečné plochy pro veřejné komunikace, není ale jejím úkolem, aby tlumila stavební rozvoj obce za tím účelem, aby tento nevyvíjel se příliš na úkor produkce zemědělské, neboř nikoliv péče o zemědělskou produkci, nýbrž péče o stavební rozvoj obce přísluší státní regulační komisi. Z uvedeného je patrno, že nař. rozhodnutí, pokud vyslovuje nezastavitelnost pozemků st-lů z toho důvodu, aby zůstaly zachovány produkci zemědělské, odporuje zákonu.
Ad 3. Proti tomuto důvodu nař. rozhodnutí namítá stížnost, že i při nedostatku kanalisace a vodovodu v obci netřeba rníti obav, že dalším rozšířením zastavěné části obce vznikne nebezpečí nakažlivých nemocí, ježto při tak řídkém způsobu zastavění, jaké v plánu je projektováno, jsou obavy ty bezpodstatné.
Stížnost nerelevuje právní otázku, zda nedostatek kanalisace a vodovodu může vůbec býti překážkou zastavitelnosti pozemků st-lů, nýbrž vytýká pouze po stránce skutkové, že žal. úřad při tvoření svého úsudku nebral zřetel na řídký způsob zastavění, jaký plánem jest projektován. V tom směru sluší vytknouti, že z nař. rozhodnutí není skutečně patrno, zda žal. úřad při svém úsudku na uvedenou okolnost bral zřetel, a jak se s ní vypořádal, následkem čehož trpí rozhodnutí jeho vadou podstatnou, ježto uvedená neúplnost nař. rozhodnutí ztěžuje straně obranu a nss-u znemožňuje řádné jeho přezkoumání. Uvedenou námitku nemohl nss odmítnouti jako nepřípustnou z důvodu, že nebyla uplatněna v řízení správním, ježto teprve nař. rozhodnutí uvádí obavu z nakažlivých nemocí jako důvod nezastavitelnosti dotčených pozemků (srov. Boh. A 11844/35).
Ad 4. Proti tomuto důvodu namítá stížnost, že i pozemky st-lů mají velmi výhodnou polohu pro zastavění, ježto leží při hlavní komunikaci erární silnice Haselbašsko-berounské, mají velmi výhodné spojení s Prahou a v mezidobí bylo zde vystavěno přes 30 rodinných domků, při čemž hrbolaté pahorky byly přeměněny ve vkusné zahrádky, takže i po stránce estetické bylo docíleno vhodnější úpravy.
K námitkám těmto dlužno poznamenati, že žal. úřad nekonstatuje ve svém rozhodnutí, že pozemky, o které jde, nelze zastavěti pro jejich odlehlou polohu, nebo proto, že podle povahy své půdy vůbec nehodí se k tomu, aby byly zastavěny (§ 47 stav. řádu), nýbrž prohlašuje pozemky ony za nezastavitelné, poněvadž je zde dostatek příhodnějších pozemků k zastavění. Tento důvod však odporuje zákonu, neboť v čes. stav. řádu ani v zák. o státní regulační komisi neb jiných zákonech není ustanovení, podle něhož by státní regulační komise mohla vysloviti nezastavitelnost určitého pozemku jedině proto, že je zde dostatek jiných stavebních míst k zastavění příhodnějších. Takové dalekosáhlé omezení vlastnického práva musilo by v zákoně výslovně býti stanoveno, a to se nestalo, a nelze je odvoditi ze všeobecné věty § 1 zák. č. 88/1920 Sb. Ad 5. Proti výroku úřadu, že zastavění pozemků st-lů znamenalo by zničení přírodních krás, namítá stížnost, že na pozemcích oněch není žádných přírodních krás, které by měly býti zachovány, zejména není tam žádný háj, ježto na pozemcích těch rostou jen šípky a neplodné keře.
Námitku tuto vznášejí st-lé teprve ve stížnosti na tento soud, avšak nss opětně nemohl námitku tu odmítnouti jako nepřípustnou, ježto teprve nař. rozhodnutí uplatnilo proti st-lům ohledy estetické. Poněvadž v důvodové zprávě ani jinak nebyla st-lům poskytnuta možnost, aby již v řízení správním vyjádřili se o potřebě nezastavitelnosti dotčeného území z důvodů estetických, shledal nss i v tomto postupu žal. úřadu vadu podstatnou, ježto sám si tím odňal možnost, aby o uvedených námitkách st-lů nejprve sám již v řízení správním rozhodl.
Ad b) Pokud jde o cihelnu, odepřel žal. úřad vyhověti námitkám st-lů z toho důvodu, poněvadž cihelna ona leží v území zarostlém a jest na újmu vzhledu krajiny, neboť prý těžením hlíny ničí se porosty a pustoší se okolní území. Kdyby zastavovací pravidla dávala možnost zlepšiti zařízení cihelny, vedlo by to k úplnému porušení krajinných krás této části. Poněvadž požadavek zachování těchto krás je důležitější, musí mu ustoupiti hospodářský zájem jednotlivců. Potvrzený plán přehledný béře ohled na širší veřejnost a vyhovuje tedy plně požadavku zákona.
Proti tomu namítá stížnost, že proti estetickému zájmu neuplatnili st-lé jen zájmy jednotlivce, nýbrž i širší hospodářský zájem veřejnosti a zájem dělnictva, kteréžto zájmy nechává úřad bez povšimnutí a nesnaží se ani porovnati, co zasluhuje větší ochrany, zda poměry hospodářské či domnělé přírodní krásy. Patrně jsou mu krajinné krásy důležitější než živobytí dělnictva.
Nss shledal stížnost v tomto směru důvodnou. St-lé namítali v námitkovém řízení, že dotčený objekt jest hospodářskou nutností, ježto je ho nezbytně potřeba k tomu, aby okolnímu obyvatelstvu byla dána možnost opatřiti si na blízku levné cihly, a aby místní dělnictvo našlo v závodě st-lů zaměstnání a tím i svoji obživu a výdělek. Nenamítali tedy st-lé pouze, že hospodářský zájem jejich vyžaduje, aby nerušený chod závodu zachován byl i pro dobu příští, nýbrž dožadovali se toho, poukazujíce na národohospodářský význam provozu tohoto závodu s ohledem na zaměstnané dělnictvo a potřebu tohoto závodu vzhledem na stavební ruch okolního obyvatelstva. Nař. rozhodnutí skutečně těmito důvody stížnosti se nezabývá, nýbrž staví proti sobě pouze domnělé krajinné krásy území cihelny a hospodářský zájem st-lů na nerušeném chodu závodu. Tento postup žal. úřadu, opomíjející vzájemně odvažovati různé protichůdné zájmy veřejné, zakládá rovněž podstatnou vadu řízení.

Citace:

Č. 12012. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 163-166.