Čís. 13186.

Žádá-li žalobce za sporu místo původně žádaného plnění interese, nejde o změnu žaloby v pravém smyslu a neplatí předpis § 235 prvý odstavec c. ř. s. o vyloučení příslušnosti procesního soudu.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1934, R II 552/33.)
V žalobě na okresním soudě bylo původně požadováno odevzdání pozemku a jeho knihovní připsání (s oceněním předmětu sporu na 5000 Kč), když však tato nemovitost byla žalovanými pravoplatně knihovně převedena na třetí osobu, změnila žalobkyně žalobní žádost a požadovala placení interese, zprvu 13000 Kč, později pak zvýšila požadované interese na 20000 Kč. Proti tomu se žalovaná ohradila, prohlásivši, že je tu nepřípustná změna žaloby, kterou se překročuje věcná příslušnost soudu. Soud nevydal zvláštní usnesení, zda změnu připouští, čili nic, nýbrž jednal o změněné žalobě, změněnou žalobní prosbu zamítl, a v důvodech rozsudku uvedl, že je to žádání interese, »které nesluší pokládati za změnu žaloby a bylo proto připuštěno«. Z rozsudku se odvolala žalující strana, kdežto žalovaná si stěžovala proti připuštění změny (rozšíření) žaloby. Soud druhé stolice vyhověl rekursu, zrušil napadený rozsudek a odmítl změněnou žalobní žádost. Důvody: Žalovaná si stěžovala proti výroku o změně žaloby, pokud se týče rozšíření žaloby, obsaženému v rozsudku. Odvolací soud se zabýval napřed stížností žalované strany. Podle § 235 čtvrtý odstavec c. ř. s. nejde o změnu žaloby, když beze změny žalobního důvodu se žádá na místě původní žalobní žádosti interese. Žalobní důvod původní žaloby, která směřovala k dodržení kupní smlouvy, žalobní důvod pozdější žaloby o placení interese byl jen částečně týž; platná kupní smlouva o pozemku, která nebyla dodržena; žádost o placení interese se však opírala krom toho o to, že pozemek již byl dále prodán, takže žalovaná strana smlouvu nemohla dodržeti. V souzeném případě jde tedy, když se žádá interese, o změnu žaloby. Okresní soud mohl změnu žaloby povoliti, kdyby předpisy o věcné příslušnosti soudu tomu nebránily. Je-li podle § 235 odst. 1 c. ř. s. změna žaloby a rozšíření žaloby před zahájením rozepře nepřípustné, je-li soud k jednání o změněné žalobní žádosti nepříslušným, tím více je taková změna žaloby vyloučena, děje-li se rozšíření a změna teprve po zahájení rozepře a žalovaný námitku věcné nepříslušnosti vznáší. Z toho důvodu měla první stolice námitce nepříslušnosti vyhověti a změněnou žalobní žádost odmítnouti.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, jímž bylo připuštěno žádání interese 20000 Kč, a vrátil věc odvolacímu soudu, by rozhodl o odvolání.
Důvody:
Prvý soud nepřehlédl a mlčky nepřešel změnu žalobního žádání, nýbrž vědomě a úmyslně ji připustil, jsa toho právního názoru, že tu jsou předpoklady § 235 čtvrtý odstavec c. ř. s. Ač nebylo toto rozhodnutí vyhotoveno ve formě usnesení a nebylo zvláště vydáno, podržela přece svou povahu,jako samostatné usnesení, které může býti napadána jen rekursem, a žalovaná, která ve hlavní věci zvítězila, a tudíž proti rozsudku prvého soudu odvolání podati nemohla, byla oprávněna podati rekurs proti rozhodnutí o změně žaloby, neboť jen tím způsobem byla lze zabrániti, by toto rozhodnutí nenabylo právní moci neodvisle od hlavní věci. Rekurs žalované byl tedy přípustný, avšak nebyl věcně opodstatněný. V souzeném případě jest přisvědčiti soudu prvé stolice, že nejde o změnu žaloby v pravém smyslu; vždyť se nezměnil žalobní důvod ani se nerozšířilo žalobní žádání, nýbrž místo předmětu původně žádaného žádá se interese (§ 235 čtvrtý odstavec c. ř. s.). Ježto jda o případ § 235 čtvrtý odstavec c. ř. s., nevztahují se naň předpisy § 235 prvý odstavec o vyloučení příslušnosti procesního soudu, což ovšem neznamená, že by soud nemusil před rozhodnutím sporu přiměřenost požadovaného interese věcně přezkoumati. Otázkou příslušnosti soudu, se neměl soud druhé stolice vůbec zabývati vzhledem k předpisu § 29 j. n.

Citace:

č. 13186. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 71-72.