Čís. 16571.

Odhadní řízení exekuční (vlád. nař. č. 100/1933 Sb. z. a n.).
Kdo nabyl nemovitosti do dražby dané po zápisu poznámky zahájení dražebního řízení (§ 135 ex. ř.), jest oprávněn k rekursu v té míře, jako byl původní vlastník nemovitostí. Byly-li proti určení odhadní ceny podány námitky, má exekuční soud o nich znovu rozhodnouti podle skutečného stavu v té době, kdy bylo vydáno usnesení, proti němuž námitky směřují.
K změnám, jež nastaly v době mezi vydáním usnesení o odhadní ceně a vydáním rozhodnutí o námitkách, lze přihlížeti jen za podmínek uvedených v § 142 ex. ř.
V řízení o námitkách lze přibrati nového znalce jen za podmínek § 34, odst 2, písmu a) nebo c), odh. ř.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1937, R I 1428/37.)
V exekuční věci vymáhající věřitelky V-ské záložny proti povinnému Dr. Karlu Z. určil exekuční soud k námitkám vymáhající věřitelky a knihovní vlastnice nemovitostí do dražby daných, která nabyla nemovitostí těch po zahájení dražebního řízení, znovu jejích odhadní cenu. Rekursní soud uložil k rekursu knihovní vlastnice Anny M. exekučnímu soudu, aby po právní moci zrušujícího usnesení doplnil řízení o podaných námitkách Anny M., přibera nového znalce oboru pozemkového vlastnictví, a aby znovu o nich rozhodl. Důvody: Rekursní soud shledal, doplniv řízení opětným výslechem znalce oboru hospodářství Josefa K., že jeho odhadní elaborát není spolehlivým podkladem pro určení odhadní ceny nemovitostí, neboť znalec při svém výslechu uvedl, že les č. kat. 518/2 ve V. odhadl nedopatřením na 5 h za 1 m2 místo 15 h za 1 m2, louky č. kat. 524/1 a 524/2 odhadl jako pastviny po 15 h za 1 m2, ač — jak dodatečně zjistil — jde ve skutečnosti o louky v ceně 3000 Kč za 1 ha, a stran lesa připustil, že jde o les šestiletý. Znalec kromě toho uvedl, že roku 1937 jsou ceny pozemků průměrně o 50% dražší nežli v r. 1935, kdy byl odhad prováděn, a ke kterému roku jeho odhad směřuje. Rekursní soud má za to, že nutno zjistiti cenu nemovitostí do dražby daných, jaká jest roku 1937, když napadené usnesení rozhodující o námitkách podle § 35 odh. ř. bylo vydáno dne 24. dubna 1937, třebas odhad byl proveden roku 1935 a odhadní cena byla určena původně již dne 19. října 1935, neboť je třeba, aby byla v dražebním řízení bezpečně zjištěna skutečná hodnota nemovitostí v době, kdy má býti dražba prováděna, a nikoliv hodnota nemovitostí v minulosti. Hledíc na to, že znalec Josef K. se dopustil ve svém elaborátu četných chyb, a sám uvádí, že odhadní cena 3/4 nemovitostí vložky č. 81 poz. knihy V. má býti zvýšena o 1303 Kč 95 h, že neodhadl vůbec hodnotu honebního práva, spojeného s držbou 3/4 nemovitostí vložky č. 142 kat. území V., kterou nyní uvádí částkou 17 147 Kč, a že se ceny od doby provedení odhadu změnily, a bude tedy nutno bezpečně zjistiti skutečnou hodnotu nemovitosti, což se nemůže státi bez přivzetí nového znalce oboru pozemkového vlastnictví, vyhověl rekursní soud rekursu. Na prvém soudě bude, aby přivzal nového znalce oboru pozemkového vlastnictví a dal přezkoumati a doplniti odhadní elaborát nemovitostí do dražby daných, a aby na jeho podkladě znovu rozhodl o námitkách do určení odhadní ceny.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc rekursnímu soudu, aby o rekursu znova rozhodl.
Důvody:
Podle § 135 ex. ř. má poznámka zahájení dražebního řízení mimo jiné i ten účinek, že povolená dražba může býti provedena proti každému pozdějšímu nabyvateli do dražby dané nemovitosti. Vstupuje proto pozdější nabyvatel nemovitostí do všech práv a závazků, které měl dřívější vlastník nemovitostí z dražebního řízení zahájeného proti němu, a má proto i Anna M. jako nabyvatelka nemovitostí daných do dražby stejné právo k rekursu, jako měl původní vlastník oněch nemovitostí Dr. Karel Z.
Mylný je však názor rekursního soudu, že je třeba zjistiti onu cenu nemovitostí do dražby daných, jakou mají v době vydání rozhodnutí o námitkách proti odhadu podle § 35 odh. ř. č. 100/1933 Sb. z. a n., a nikoliv cenu v době vydání rozhodnutí o odhadní ceně oněch nemovitostí. V § 35, odst. 2, odh. ř. se sice praví, že na základě námitek proti odhadní ceně jest exekučnímu soudu znovu rozhodnouti o odhadní ceně, ale tím není míněno nové provedení odhadu, nýbrž značí to jen tolik, že exekuční soudce má přezkoumati své usnesení o odhadní ceně v mezích podaných námitek, takže námitky mají v té příčině nahraditi rekurs. A právě tak, jako rekursní soud může rozhodovati o rekursu jen podle skutečného stavu, jaký tu byl v době vydání napadeného usnesení, může i exekuční soudce přezkoumati své usnesení na základě vznesených námitek jen podle skutečného stavu v době vydání onoho usnesení. Kdyby měl při tom exekuční soud přihlížeti i k změněným skutečnostem, nastalým v mezidobí od vydání usnesení o odhadní ceně až do vydání rozhodnutí o námitkách, šlo by tu vlastně již o nový odhad, který lze však povoliti jen za předpokladů uvedených v rozhodnutí č. 5399 Sb. n. s. O to však v souzeném případě nejde.
Jak exekuční soudce, tak i rekursní soud jest ovšem oprávněn doplniti řízení šetřením podle § 34, odst. 2, odh. ř., ale to se týká jen takových skutečností a takových poměrů, které tu byly anebo nastaly až do vydání usnesení o určení odhadní ceny.
Podle ustanovení § 34, odst. 3, odh. ř. může býti slyšen i nový znalec, avšak to jest dovoleno jen za předpokladu uvedeného v § 34, odst. 2, písm. a) nebo c), odh. ř. Těch předpokladů v souzeném případě však není. Rekursní soud nařídil přibrání nového znalce »z oboru pozemkového vlastnictví«, čímž mínil zřejmě znalce z oboru polního hospodářství (§§ 1 a 11, odst. 3, odh. ř.), a to na místě znalce Josefa K., poněvadž prý se uvedený znalec dopustil ve svém elaborátu četných chyb. Než tento znalec byl v dodatečném řízení znovu slyšen, chyby své opravil a vysvětlil a jeho dodatečný posudek není ani nedostatečně odůvodněn, ani jinak nevzbuzuje pochybnosti o vyšetřené jím hodnotě odhadní. Zejména se jasně vyjádřil též o hodnotě honitby. Neshledává proto nejvyšší soud zákonného důvodu pro přibrání nového znalce z oboru polního hospodářství. Konaná šetření stačí tedy úplně k bezpečnému přezkoumání rozhodnutí exekučního soudu o námitkách proti určení odhadní ceny a bude proto na rekursním soudě, aby o rekursu Anny M. rozhodl věcně.

Citace:

č. 16571. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 770-773.