Čís. 16370.

Pracovní soudy podle zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. nejsou příslušné pro spory, jimiž se zaměstnanec domáhá na zaměstnavateli náhrady za srážky z platu na základě mimosoudní dohody narovnáním.
Rozhodl-li o takovémto sporu odvolací soud v senátě složeném podle § 32 zák. o prac. soud, č. 131/1931 Sb. z. a n., jest odvolací řízení zmatečné, třebaže okresní soud označil své rozhodnutí jako rozsudek vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech (čl. IV, odst. 2, zák. č. 251/1934 Sb. z. a n.). (Rozh. ze dne 7. října 1937, Rv I 477/37.)
Žalobce při ústním jednání, konaném dne 14. června 1935 o žalobním nároku pro předčasné propuštění, rozšířil žalobu podanou na žalovanou firmu u okresního soudu v S. (kde není zřízeno oddělení pro pracovní spory) též na zaplacení 9217 Kč s přísl., vyvozuje tento rozšířený žalobní nárok výslovně ze zvláštního narovnání sjednaného v prosinci 1934, podle něhož se žalovaná firma, u níž byl žalobce zaměstnán až do roku 1935, zavázala zaplatiti žalobci zažalovanou částku jako náhradu za vykonané 10% srážky z jeho služebního platu. Soud prvé stolice uznal podle žaloby rozsudkem, jejž označil jako rozsudek vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech (čl. IV, odst. 2, zák. č. 251/1934 Sb. z. a n.). Odvolací soud potvrdil napadený rozsudek v příčině rozšíření částí žaloby, a to jako odvolací soud pro spory pracovní v senátě složeném vedle soudců z povolání i z přísedících.
Nejvyšší soud z podnětu dovolání žalované firmy zrušil v části týkající se rozšířeného žalobního nároku 9217 Kč s přísl. rozsudek odvolacího soudu i s řízením mu předcházejícím, počínajíc ústním jednáním odvolacím, pro zmatečnost a vrátil věc odvolacímu soudu, aby o částce 9217 Kč s přísl. dále jednal a znovu rozhodl v senátě složeném podle 7 j. n.
Důvody:
O částku 9217 Kč s přísl. rozšířil žalobce žalobu při ústním jednání na prvém soudě dne 14. června 1935 a tuto část žalobního nároku opřel o zvláštní narovnání z prosince 1934, jímž se mu prý žalovaná firma zavázala zaplatiti uvedenou částku jako náhradu za dříve vykonané 10% srážky z jeho služebního platu. Jde tudíž v té části žaloby o splnění zvláštního ujednání jako smlouvy novační a nikoliv o nárok z poměru pracovního nebo služebního podle § 1 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. neb o náhradní nárok z takového poměru podle § 2 právě dotčeného zákona. Jednaje o této části žalobního nároku, proti níž žalovaná firma nevznesla námitku nepříslušnosti okresního soudu hledíc na hodnotu předmětu sporu podle §§ 49, 50 j. n., nejednal a nerozhodl prvý soud jako soud příslušný podle § 42 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n., a neplatilo proto pro řízení odvolací ani ustanovení čl. IV zák. 251/1934 Sb. z. a n., že o odvolání z rozsudku okresního soudu ve sporech pracovních o hodnoty vyšší než 300 Kč rozhoduje odvolací soud podle předpisu § 33 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. v senátě složeném podle § 32 téhož zákona. Na způsob řízení u soudu odvolacího nemohlo míti zejména vliv to, že prvý soud uvedl v rozsudku, že jej vydal v řízení podle zákona o pracovních soudech, ježto takováto poznámka v jeho rozsudku má význam evidentní a nikoli právní účinky rozhodnutí o příslušnosti soudu jako soudu podle § 42 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. Jednal-li odvolací soud o odvolání žalované firmy i v této části v senátě složeném ze tří soudců z povolání a ze dvou přísedících a v takto složeném senátě také o odvolání rozhodl, nebyl řádně obsazen. Jde o zmatečnost podle § 477 č. 2 c. ř. s. a § 28 č. 2 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n., k níž bylo přihlédnuto z úřadu (§§ 471 č. 7, 513 c. ř. s.). Napadený rozsudek i s řízeními mu předcházejícím u odvolacího soudu bylo proto v dotčené části zrušiti a odvolacímu soudu uložiti, aby o odvolání dále jednal a znovu rozhodl v senátě obsazeném podle § 7 j. n., aniž se bylo třeba obírati vývody dovolání ve věci samé.

Citace:

č. 16370. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 306-308.