NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 1

Čís. 4867.

Dopravní řád železniční.
Použila-li železnice omylně tarifu v tom směru, že předepsala dopravné odesilateli, nikoliv příjemci, jest oprávněna domáhati se ve lhůtě §u 71 žel. dopr. ř. doplatku na příjemci.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1925, Rv I 321/25.)
Dle přednesu žalující dráhy obdržel žalovaný v březnu 1923 vůz struskových cihel ve váze 15260 kg. Stanice odesílací vypravila omylem zásilku, ač odesílatel si vyplacení nepřál, vyplaceně a vyúčtovala v měsíčním úvěru odesílateli na dopravních poplatcích 309 Kč 20 h. Odesílatel žádal příjemce, by zaplacenou tuto částku vrátil, tento však odmítl. Odesilatel obrátil se tudíž na ředitelství drah a žádal o vráceni mylně staničním úřadem účtovaného a jím zaplaceného dovozného, což se stalo. Ježto žalovaný odmítl zaplacení zažalované částky, navrhl žalující čs. erár, aby uznáno bylo právem, že žalovaný jest mu povinen zaplatiti 309.20 Kč. Žalovaná strana navrhla zamítnutí žaloby, vytýkajíc nedostatek pasivní legitimace, ježto zboží bylo zasláno vyplaceně »Franco Praha«, a jen z toho důvodu bylo žalovaným přijato; za zásilky, odeslané vyplaceně ručí dráze odesílatel. Žalobkyně měla žalovati na náhradu odesílatele. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Jest správné, že dle §u 69 žel. dopr. ř. ze dne 13. května 1921, čís. 203 sb. z. a n. má odesílatel na vůli, zda chce dovozné zaplatiti při podání zboží, či poukázati jeho zaplacení na příjemce, a že dle §u 76 čís. 4 přijetím nákladního listu a zboží zavazuje se příjemce zaplatiti železnici vše, co v nákladním listě účtováno. Podle §u 61 žel. dopr. ř. jest sjednána smlouva nákladní mezi železnicí a odesílatelem, jakmile výpravna přijala ku přepravě zboží a nákladní list. Mezi železnicí a příjemcem vůbec smlouva o dopravě nevzniká, nýbrž tento se pouze, jak již svrchu uvedeno, zavazuje přijetím nákladního listu zaplatiti dráze to, co v nákladním listě účtováno. Smluvní poměr mezi příjemcem a železnicí vzniká tudíž teprve předáním a převzetím nákladního listu a zboží. V projednávaném případě předložila železnice příjemci, žalovanému, nákladní list se záznamem, že dopravné jest zaplaceno. Nebylo tudíž železnicí vůči příjemci nic účtováno a nenastal proto stav, rozhodný podle §u 76 žel. dopr. ř. Právní názor soudu prvé stolice, že přijetím zboží nastala pro žalovaného se zřetelem k tomu, že odesílatel nevyplatil dovozného, povinnost, nésti náklady dopravy, neobstojí. Nestačí k závazku příjemce zboží prostě skutečnost, že zboží přijal a že přijal i nákladní list, nýbrž třeba, by v nákladním listě byly útraty dovozného účtovány. Základem příjemcova závazku jest obsah nákladního listu, podle něhož vstoupil do smlouvy dopravní, i může dráha dožadovati na něm jen to, co v nákladním listě bylo účtováno. V nákladním listě však nebyl pro něho naznačen žádný takový závazek, naopak z obsahu nákladního listu musil vyčisti, že dovozné bylo odesílatelem zaplaceno, zvláště když byla položka 1 Kč 41 h v něm v účtě škrtnuta. Jen tehdy by mohla dráha na žalovaném příjemci zboží požadovati náhradu dovozného, kdyby po rozumu §§ 871 a 876 obč. zák. omyl dráhy žalovaný sám byl zavinil, nebo kdyby dle okolností o něm patrně musel věděti, nebo kdyby byl omyl zavčas odkryt a vysvětlen. Žádný z těchto případů nebyl žalujícím ani tvrzen, tím méně prokázán. Je na bíledni, že žalovaný omylu dráhy nezavinil, že zavinila jej dráha sama, není ani důvodného podkladu proto, že omyl ten musel žalovaný patrně poznati, kdyžtě dráhou bylo výslovně na nákladním listu potvrzeno, že dovozné bylo zaplaceno odesílatelkou a netvrdila ani žalující strana, že zavčas, totiž před přijetím zboží a nákladního listu žalovaného na omyl upozornila. Omyl seznal žalovaný dle spisů teprve později. Zřejmo tudíž, že nelze usuzovati na závazek žalovaného ze smlouvy dopravní, však ani jinak nelze v občanském zákoníku shledati zákonného podkladu pro závazek takový. Že mylným jest poukaz žalující strany na § 70 želez, doprav, ř., zřejmo jednak z úvahy, že předpis §u 70 má na zřeteli jen chyby početní při vypočítávání dovozného — o to v tomto sporu neběží — a ostatně dle druhého odstavce cit. §u, nebyl-li nákladní list vyplacen, to se stalo v tomto případě, zapraví doplatek odesílatel, kdežto příjemce v některých případech zaň ručí jen tehdá, byl-li nákladní list vyplacen. Nepřípadným jest poukaz na § 1431 obč. zák., kdyžtě dráha žalovanému nic neplatila z omylu a sotva by lze bylo hledati právní základ v předpisech §§ 1037 až 1042 obč. zák. Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Odvolací soud zamítl žalobní nárok v podstatě z toho důvodu, že příjemce, davší si vydati nákladní list a zboží, jest dle §u 76/4 žel. dopr. ř. povinen, zaplatiti železnici vše co jest v nákladním listě účtováno, že však v tomto případě bylo dovozné, požadované nyní na žalovaném příjemci, dle nákladního listu zaplaceno již odesílatelem. S rozhodnutím odvolacího soudu nelze souhlasiti. Zásada §u 76 (4) žel. dopr. ř., že příjemce jest povinen platiti podle obsahu nákladního listu, jest omezena výslovným poukazem na § 70 (2) žel. dopr. ř., dle něhož příjemce, jenž vyplatil nákladní list, ručí dráze za doplatky, mající svůj původ v chybách při počítání dovozného, nebo při použití tarifu. Dle tohoto předpisu neručí v projednávaném případě za doplatek odesílatel, neboť nevyplnil výplatního záznamu, ručí však žalovaný jako příjemce, neboť vyplatil nákladní list, zaplatil totiž zálohu na zboží 75 Kč a vedlejší poplatek 1 Kč. Nedopatření, přihodivší se dráze, nemůže se sice pokládati za chybu při počítání dovozného, jest však chybou při použití tarifu, neboť tarifem nesmějí se rozuměti pouze tarifní sazby, nýbrž dle §u 6 žel. dopr. ř. soubor všech předpisů o přepravní smlouvě, přepravních cenách a poplatcích, počítaje v to i předpis §u 69 žel. dopr. ř. a prováděcí ustanovení к tomuto paragrafu. Železnice použila omylně tarifu tím, že proti předpisu § 69 žel. dopr. ř. a příslušným prováděcím ustanovením předepsala dovozné odesílateli místo příjemci, proto jest žalovaný povinen, doplatiti železnici, oč od něho následkem tohoto omylu méně vybrala, než vybrati měla. Tento nárok dráhy promlčuje se dle §u 71 žel. dopr. ř. teprve v jednom roce; do té doby musí každý příjemce počítati s tím, že po případě bude dopláceti železnici; proto jest bezpodstatnou námitka žalovaného, že, kdyby byl věděl, že se bude od něho dodatečně požadovati dovozné, nebyl by zásilku přijal.

Citace:

č. 4867. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 632-634.