Čís. 3610.


Koupen-li celý stoh za jednotkovou cenu za 1 q, nemůže kupitel odstoupiti od smlouvy z důvodu, že prodatel napotom část stohu odřezal a jinému odprodal.
(Rozh. ze dne 12. března 1924, Rv I 1675/23.) Žalobce koupil od žalovaného stoh jetele asi 250 q po 200 Kč za 1 q a dal zálohou 4000 Kč. Ježto žalovaný část stohu uřezal a prodal třetímu, odmítl žalobce převzetí stohu a žaloval na vrácení zálohy. Soudy všech tří stolic žalobu zamítly, Nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Pravda, že, byl-li koupen sloh jetele asi 250 q za jednotkovou cenu 200 Kč za 1 q, byl koupen všecek jetel, jenž se ve stohu tom nalézal, ať ho bylo cokoliv, ježto udání množství »asi 250 q« naznačovalo jen, že dokud není stoh odvážen, možno množství udati jen přibližně, pročež právě také cena nesmluvena úhrnem za celý stoh, nýbrž jednotkou za 1 q. Pravda tedy, že žalovaná strana neměla z tohoto stohu ničeho odřezávati a odprodávati, a že, učinivši to, porušila tím smlouvu a přestoupila svou smluvní povinnost, jak o tom mluví § 1295 obč. zák. Ale právě s tohoto hlediska plyne, že žalobce by se mohl domáhati toliko náhrady škody z toho důvodu, že žalovaná strana odprodaného množství mu nedodala, kdyby ovšem škoda jaká byla mu tím vznikla a též ostatní podmínky náhrady škody tu byly. Nikterak však nemůže si to bráti za záminku k ustoupení od celé smlouvy, t. j. i co se týče zbytku stohu, který tu ještě byl a jejž žalovaná strana odevzdati chtěla, nýbrž, kdyby tu podmínky takového částečného ustoupení byly, jen ohledně odprodané části (§ 918, odstavec druhý n. zn. obč. zák., čl. 359 obch. zák.), nebo sice též ohledně celku, avšak to jen, pakli by dokázal, že účel smlouvy druhé straně známý působí, že částečné plnění nemá proň významu (§ 920 n. zn. obč. zák.) neboli, že plnění dle povahy smlouvy neb úmyslu stran je nedílné (čl. 359 obch. zák.), o což však se ani nepokusil. Pakli však plnění jest dle povahy věci dílné, jako že jest, a též ze smlouvy nevyplývá, že žalobce mínil je jako nedílné a toto své mínění druhé straně nějak při smlouvě projevil, pak, třeba že prodán stoh určitý, vada kvantitativní, o jakou jde, smlouvu neruší a žalobce nemá jiného nároku, než že buď spokojí se zbytkem stohu a jen jej zaplatí, t. j. cenu odprodaného množství platiti nebude, anebo bude státi na tom, aby odprodané množství jinak dosazeno a celý stoh tedy na své původní množství doplněn byl (§ 932 obč. zák.), při čemž může uplatňovati i nárok na náhradu zaviněné škody (týž §), musí však vždy aspoň zbytek stohu odebrati, a proto nemůže žádati zálohu, která i pro tento stoh platila, zpět.
Citace:
č. 3610. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 385-386.