NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Čís. 10957.

Pro povolení exekuce nuceným zřízením zástavního práva jest lhostejno, že na jmění dlužníka byl v den povolení exekuce vyhlášen úpadek, jen když žádost o povolení exekuce došla k soudu před tímto dnem.
(Rozh. ze dne 5. září 1931, R I 534/31.) Vymáhající věřitel (československý erár) navrhl dne 16. března 1931 proti dlužníku povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva na nemovitosti. Soud prvé stolice usnesením ze dne 20. března 1931 exekucí povolil. Téhož dne byl na jmění dlužníka vyhlášen úpadek. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 2 konk. ř. právní účinky prohlášení konkursu nastávají počátkem dne, kdy konkursní edikt byl vyvěšen na soudní desce konkursního soudu, a to od počátku dne vyvěšení, tedy od 12. hodiny noční a do této doby působí prohlášení konkursní nazpět. Exekuce podle toho byla povolena po prohlášení konkursu, což podle § 10 konk. ř. jest nepřípustné, neboť po prohlášení konkursu nemůže býti pro pohledávku za úpadcem na věcech do konkursní podstaty náležejících nabyto soudcovského práva zástavního. Výjimka stanovená § 10 (4) vyr. ř. pro pohledávky požívající přednost¬ ního práva (§ 23 vyr. ř.) v konkursu neplatí, takže po prohlášení konkursu nelze na nemovitostech úpadcových nabýti zástavního práva ani pro veřejné dávky. Ostatně z předloženého výkazu nedoplatků zřejmo, že exekuce byla navržena pro daň obratovou a důchodovou, jimž zákonné zástavní právo vůbec nepřísluší, a, pokud jde o daň výdělkovou, nepřicházejí v úvahu ani ustanovení čl. III. čís. 5 úvoz. zák. ke konk. ř. a §§ 48, 49 konk. ř., poněvadž návrh proti doslovu § 54 čís. 3 ex. ř. neobsahoval udání, že nemovitosti, na něž měla býti vedena exekuce, slouží výlučně nebo aspoň převážně provozování výdělečného podniku, podrobeného dani. Rekurs jest proto důvodný, bylo mu vyhověno a napadené usnesení změněno v ten způsob, že byl návrh na povolení exekuce zamítnut.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud zamítl s poukazem k ustanovení § 10 konk. řádu ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z. návrh na povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva z důvodu, že právě dne 20. března 1931, kdy byla povolena navrhovaná exekuce, byl prohlášen konkurs na jmění povinného. Napadá-li stěžovatel názor ten jako nesprávný s hlediska právního, jest mu přisvědčiti. Rekursní soud přehlédl při posuzování věci ustanovení § 13 konk. řádu, podle něhož mohou býti vklady ve veřejných knihách o nemovitých věcech povoleny a vykonány i po prohlášení konkursu, řídí-li se pořadí zápisu dnem, který jest před prohlášením konkursu. Podle § 29 knih. zákona a § 88 druhý odstavec ex. ř. řídí se pořadí zápisu podle podacího čísla, kterým bylo podání u knihovního úřadu opatřeno (§§ 438 a 440 obč. zák.). Došla-li žádost o povolení vnuceného zřízení práva zástavního k soudu povolujícímu exekuci, který jest zároveň exekučním a knihovním soudem, již dne 16. března 1931, jak vyplývá ze záznamu, mohlo jí podle § 13 konk. řádu býti vyhověno, neboť pořadí zápisu řídilo se dnem 16. března 1931, který jest před prohlášením konkursu.

Citace:

Č. 11216. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 863-865.