NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 17283.

Nabyl-li příklep právní moci před účinností vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n., není třeba souhlasu okresního úřadu pro ty úkony v dražebním řízení (vydání odevzdací listiny při exekuci podle § 352 ex. ř.), jež jsou jen důsledkem příklepu, třebas k nim dojde za účinnosti dotč. vládního nařízení.
Podle § 3, odst. 2, řeč. vládního nařízení rozhoduje jen doba příklepu, nikoli doba nabytí vlastnictví.
S hlediska § 9 vlád. nař. č. 218/1938 Sb. z. a n. není při smluvním zcizení nemovitosti rozhodující doba nabytí vlastnictví, nýbrž doba vzniku právního titulu k nabytí vlastnictví.
(Rozh. ze dne 18. dubna 1939, R II 56/39.)
V dražebním řízení podle § 352 ex. ř. zažádala vydražitelka, aby jí byla vydána odevzdací listina k nemovitostem vydraženým dne 14. listopadu 1938, tvrdíc, že doplatila na nejvyšší podání podle dohody s povinnou společností 72 807 80 K. Prvý soud vyhověl návrhu. Rekursní soud jejímu návrhu na vydání odevzdací listiny na přiklepnuté nemovitosti vyhověl pod podmínkou, že do tří dnů po pravomoci jeho usnesení osvědčí soudu podací rubrikou, že zažádala o úřední souhlas, a že v další Ihůtě 1 měsíce předloží výměr okresního úřadu o udělení úředního souhlasu. Důvody: Povinná namítá proti vydání odevzdací listiny, že vydražené nemovitosti jsou obytný dům, na němž je provozována živnost, a dále zemědělské pozemky, k jejichž zcizení je zapotřebí souhlasu okresního úřadu dle vládního nařízení č. 218/1938, ježto jde o dražbu prováděnou v mezích ustanovení §§ 272 až 280 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z. Dražební řízení podle § 352 ex. ř., o něž jde, jest ve své podstatě exekučním řízením, pokud jde o návrh a povolení dražby, kdežto pro další řízení platí předpisy o řízení nesporném, tedy předpisy o dobrovolných dražbách. Vychází-li se z těchto předpokladů, nelze přisvědčiti stěžovatelce, že se na toto zcizení vztahuje vlád. nař. č. 218/1938, které v § 1 praví, že v době branné pohotovosti státu je k smluvnímu zcizeni nemovitostí zemědělských, nemovitostí zastavěných obytnými domy nebo provozovnami a stavebních parcel potřebí souhlasu okresního úřadu, bez něhož právní jednání jsou neplatná. Branná pohotovost státu sice započala podle vyhlášky č. 183/1938 Sb. z. a n. od 23. září 1938, dražba pak konala se dne 14. listopadu 1938, avšak vládní nařízení č. 218/1938 Sb. z. a n. vyhlášené dne 11. října 1938 nezahrnovalo výslovně dobrovolné dražby. Ty byly pojaty až do § 1 č. 2 vlád. nař. č. 313/1938 o přechodném omezení nabývání určitých druhů nemovitostí exekucí. To nabylo účinnosti až dne 15. prosince 1938, tedy po příklepu a v době dražby ovšem nemohly a nemusely býti splněny podmínky § 3 vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n. Nebylo-li však řízení skončeno do účinnosti vlád. nař. č. 313/1938 a nebyla-li nemovitost nabyvatelem pravoplatně převzata 15. prosince 1938, je třeba předložiti soudu podle ustanovení § 1 vlád. nař. č. 313/1938 úřední souhlas k nabytí zemědělských nemovitostí, nemovitostí zastavěných obytnými domy nebo provozovnami a stavebních parcel v exekuci nebo v dobrovolné dražbě. Soud může po 15. prosinci 1938 spolupůsobiti při nabytí nemovitostí v době branné pohotovosti, t. j. od 23. září 1938 tudíž jen, když jest mu předložen souhlas okresního úřadu. Napadené usnesení bylo vydáno dne 9. prosince 1938, ale vydání odevzdací listiny bylo vyhrazeno až po pravomoci usnesení, tedy po 15. prosinci 1938, takže soud mohl ji vydati jen, byl-li mu předložen souhlas okresního úřadu.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Poněvadž ustanovení vlád. nař. č. 218/1938 Sb. z. a n. o nutnosti úředního souhlasu se vztahuje podle výslovného předpisu § 1 jen na smluvní zcizení a teprve v § 1 vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n. bylo také nabytí v exekuci neb v dobrovolné dražbě podrobeno tomuto ome zení, jest správný úsudek rekursního soudu, že nutno podle vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n. posouditi otázku, zda je též zapotřebí souhlasu okresního úřadu k vydání odevzdací listiny, k němuž má dojíti následkem příklepu v dražbě společné nemovitosti exekucí podle § 352 ex. ř. Otázku tuto jest však zodpověděti záporně. O nabytí nemovitosti dražbou jedná § 3, odst. 2, vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n. a v tomto předpisu je výslovně stanoveno, že úřední souhlas se vyžaduje jen pro příklep a že soud, uděliv příklep, může jen zároveň (tedy v usnesení o příklepu) uložiti vydražiteli, aby úřední souhlas, který dosud nebyl předložen, opatřil dodatečně a aby za tím účelem do tří dnů soudu osvědčil podací rubrikou, že zažádal o úřední souhlas, a aby v další lhůtě jednoho měsíce předložil výměr okresního úřadu o udělení úředního souhlasu. Pro jiný úkon v dražbě takový postup předepsán není. Rekursní soud proto pochybil, když uvedený postup uložil vydražitelce i pro vydání odevzdací listiny, jež jest jen důsledkem příklepu již pravoplatně uděleného. Jest ovšem pravda, že pro tento příklep nebyl dosud udělen úřední souhlas ve smyslu vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n., ale toho není zapotřebí, poněvadž příklep se stal pravoplatným ještě v době, kdy toto nařízení nebylo ani vydáno. Zpětná působnost tohoto nařízení v tom smyslu, že by úřední souhlas musel býti vyžádán dodatečně i pro další úkony související s příklepem, pokud spadají již do doby působnosti nařízení, není v nařízení předvídána, naopak plyne z citovaného již ustanovení § 3, odst. 2, nařízení, že pro použití nařízení je rozhodující doba příklepu a že příkaz o dodatečném opatření úředního souhlasu může býti vydán jen zároveň s usnesením o příklepu, nikoli v jiném pozdějším usnesení, i když byl vydán již za působnosti nového nařízení. Učinil-li rekursní soud přece tak, nejde ani o příkaz daný vydražiteli podle první věty odstavce 2 § 3 vlád. nař., pročež se na usnesení rekursního soudu nehodí ustanovení čtvrté věty téhož předpisu o nepřípustnosti opravného prostředku. Pokud jde o zpětnou působnost vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n., podotýká se ještě toto: Nelze ovšem souhlasiti se stěžovatelkou, pokud dovozuje, že nabyla nemovitosti již příklepem. Podle dražebních podmínek má nastati převod vlastnictví na stěžovatelku teprve odevzdáním nemovitosti do držby po splnění všech podmínek uložených vydražiteli v dražebních podmínkách. V tom souhlasí dražební podmínky se zásadou vyslovenou a odůvodněnou v rozhodnutí č. 8180 Sb. n. s., že při dražbě za účelem rozdělení společné nemovitosti nenabývá vydražitel vlastnictví k vydražené nemovitosti příklepem, nýbrž příklep mu dává jen titul k vlastnickému právu, pokud se týče k držbě. Leč to nemůže nic měniti na věci, když podle § 3, odst. 2, vlád. nař. č. 313/1938 Sb. z. a n. rozhoduje příklep bez rozdílu, zda jde o příklep podle § 237 a 156 ex. ř., neb o příklep podle § 352 ex. ř., neb dokonce o příklep v dražbě dobrovolné. Lze ostatně také poukázati na § 9, odst. 1, vl. nař. č. 218/1938 Sb. z. a n., jež bylo vydáno ze stejného zákonodárného důvodu a z něhož jasně plyne, že ani při smluvním zcizení nemovitosti není rozhodující doba, kdy došlo k na bytí vlastnictví, nýbrž doba vzniku právního titulu k nabytí vlastnictví, je-li tato doba jako v souzené věci ověřena veřejnou listinou nebo soudem nebo notářem. Stanovit’ § 9, odst. 1, vlád. nař. č. 218/1938 Sb. z. a n. výslovně, že v tomto případě nutno povoliti knihovní zápis i na základě právního jednání, ke kterému, by podle nařízení č. 218/1938 Sb. z. a n. bylo třeba úředního souhlasu, které však bylo uzavřeno již přede dnem účinnosti tohoto nařízení.

Citace:

č. 17283. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 287-290.