Čís. 15219.
Důvod k zastavení exekuce je dán, když pokračováním v exekuci se pravděpodobně nedosáhne takového výtěžku, který převyšovati bude náklady celé exekuce a netoliko náklady budoucích exekučních úkonů.
(Rozh. ze dne 22. května 1936, R I 583/36.) Prvý soud zastavil podle § 39 čís. 8 ex. ř. exekuci na svršky; rekursní soud uložil prvému soudu k rekursu vymáhajícího věřitele, by v exekuci pokračoval. Důvody: Má-li býti exekuce podle § 39 č. 8 ex. ř. zrušena, jest vzítí v úvahu pouze útraty, které dalšími exekučními úkony, které je ještě provésti, vzniknou, avšak me ony útraty, které vznikly již provedenými exekučními úkony (Neumannův kom. k ex. ř. § 39, Gl. U. n. F. 2126, Právník 1906, stránka 813). Podle zjištění prvního soudu činí výtěžek zabavených svršků, který jest očekávati, asi 215 Kč. Prodejové řízení však, které jest ještě provésti, nevyžaduje této částky, třebas dosavadní útraty exekuční činí 219 Kč. Také jest ustanovení § 39 č. 8 ex. ř. tak vyložiti, že exekuci jest zrušiti jen v případě, lze-li s určitostí míti výtěžek exekuce za nedostatečný.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle § 39 č. 8 ex. ř. jest exekuci zastaviti, nelze-li očekávati, že by pokračováním v exekuci byl docílen výtěžek útraty této exekuce převyšující. Ani doslov, ani smysl a účel tohoto ustanovení nesvědčí názoru rekursního soudu, že v úvahu bráti jest jen útraty, které by dalšími exekučními kroky vznikly, nikoliv však útraty již vzniklé. Proto trvati jest na tom, že důvod k zastavení exekuce podle § 39 č. 8 ex. ř. je dán, když se pokračováním v exekuci pravděpodobně nedocílí takového výtěžku, který převyšovati bude náklady celé exekuce, a netoliko náklady budoucích exekučních úkonů (rozh. č. 3063 Sb. n. s.). Že pravděpodobný výtěžek v souzeném, případě nebude převyšovati útraty celé exekuce, bylo zjištěno.