NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 15009.

Ujednal-li pivovar s hostinským, že mu bude dodávati pivo, aniž bylo ve smlouvě určeno, jaké množství připadne na dodávku, nelze od pivovaru slušně požadovati (§ 914 obč. z.) dodávky v tak malých množstvích, že by pivovar výlohami dopravy utrpěl ztrátu.
(Rozh. ze dne 5. března 1936, Rv I 879/34.) —Čís. 15009 —
Žalující domáhá se smluvní pokuty podle § 1336 obč. zák. proto, že žalovaný porušil ujednání o výhradném odběru piva od ní. Žalovaný namítl, že žalující porušila smlouvu, odpírajíc mu dodávati pivo v množství, jak je požadoval, když ve smlouvě nebylo ujednáno, jaké nejmenší kvantum má najednou odebírati. Nižší soudy vyhověly žalobě, odvolací soud z těchto důvodů: Žalovaný odběr piva odjinud ospravedlňuje tím, že žalující sama porušila smlouvu tím, že nedodávala (odmítla dodávati) mu pivo v takovém množství, které by podle svých platebních možností mohl zaplatiti. Také sama četnými exekucemi způsobila žalovanému útraty, takže neměl dostatečných prostředků, aby mohl větší množství piva odebírati. Když žalující mu nedodala žádaného piva v malém množství, nebyl vázán dodržeti závazek neobjednati si pivo jinde, a nemá žalující právního nároku na konvencionelní pokutu. Žalovaný přehlíží, že má povinnost odebírati pivo z pivovaru žalující, že však není smlouvou tou stanovena pro žalující povinnost, aby pivo objednané žalovanému dovážela. Pokud tedy žalující při objednávkách žalovaného, obmezujících se na malé množství piva 1 a 2 hl, odpírala pivo žalované dovážeti a dodávati proto, že dodávání piva v takovém malém množství se jí nevyplatí, tu neporušila žádný smluvní závazek, když dle smlouvy nebyla povinnost k dovozu piva pro kteroukoliv objednávku stanovena. Ostatně menší množství než 10 až 12 hl piva při jedné zásilce by se pivovaru dodávati nevyplatilo a mohla by býti dodávka takováto, jež by spojena byla pro žalující s obětmi, jež nelze při výkladu poctivého obchodu dle § 914 o. zák. obč. rozumně požadovati, důvodně žalující odepřena. To však nebránilo tomu, aby žalovaný, který měl povinnost k odběru piva od strany žalující, nemohl si pivo toto v množství jím požadovaném přímo v samém pivovaru odebrati a je odtud na svůj náklad do svého hostince dopraviti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalovaný věděl, že má dodávané pivo hotově platiti, v době ujednání smlouvy musil počítati s tím, že si bude musit prostředky k tomu opatřiti. Ve smlouvě není ustanoveno, jaké množství piva má žalovaný pro jednotlivé dodávky objednávati. Dovolateli jest přisvědčiti, že při výkladu jeho smluvního závazku jest ve smyslu § 914 obč. zák. dle úmyslu stran a pravidel poctivého styku právního počítati s normálními podmínkami, že proto ze smlouvy nelze vyvoditi jeho povinnost, aby si pivo z pivovaru žalující strany dovážel, neboť tím by mu vznikly náklady mimořádné, se kterými se obvykle nepočítá, když všeobecně pivovary pivo do hostinců dovážejí. Ale z výkladu smlouvy v mezích slušnosti pro obě strany jest i žalující straně přiznati nárok, aby žalovaný objednal najednou takové množství piva, aby jeho doprava vyžadovala jen přiměřeného nákladu, aby neznamenala ztrátu pro žalobkyni, což by odporovalo účelu smlouvy (§ 914 obč. zák.). Ostatně doba objednávek ujednána nebyla, nemusil tedy žalovaný objednávati pivo týdně. Tak tomu rozuměl také žalovaný, když objednával podle zjištění prvního soudu dříve 10 až 12 hl najednou. Jestliže potom činil objednávky na tak malé množství piva, že by dovoz znamenal ztrátu pro žalující stranu, nemohl požadovati od žalující strany, aby takto plnila, a nelze v odepření jejím spatřovati porušování smlouvy. Když pak sám odebíral pivo z jiného pivovaru, porušoval tím smlouvu a vznikl tím žalující straně nárok na konvenční pokutu.

Citace:

č. 4966. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 807-808.