Čís. 17323.

Jestliže zůstavitel před svou smrtí odevzdal jiné osobě pojistku (o pojištění kapitálu proti tělesným úrazům a na případ smrti) znějící ve prospěch doručitele pojistky s tím, že »peníze jsou její«, jde o platné darování mezi živými, jež nevyžaduje formy notářského spisu.
(Rozh. ze dne 2. června 1939, Rv I 2089/38.)
Srov. Sb. n. s. čís. 16526, 14956.
Žalobkyně přednesla, že zůstavitel Jaroslav K. jí před svojí smrtí odevzdal pojistku na 10000 K se slovy; »Paní C., kdyby se se mnou něco stalo, jste doručitelkou pojistky a peníze jsou vaše«. Žalobou, o niž jde, se domáhá na dědicích zůstaví tělových uznání, že pojistná suma 10000 K podle řečené pojistky nenáleží do pozůstalosti. Prvý soud uznal podle žaloby. Odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Pojistka, o niž jde, není cenným papírem znějícím na majitele nebo doručitele, nýbrž papírem legitimačním (rozhodnutí 14956 a 16526 n. s.). Jestliže zůstavitel odevzdal žalobkyni pojistku se slovy »paní C., kdyby se se mnou něco stalo, jste doručitelkou pojistky a ty peníze jsou vaše«, patří podle § 152 a 128 zákona ze dne 3. července 1934 č. 145 Sb. z. a n. o pojistné smlouvě pojistná suma do pozůstalosti pojistníkovy, ledaže učinil o nároku jiné opatření jednáním mezi živými neb na případ smrti. Napadený rozsudek vychází z právního názoru, že zůstavitel daroval žalobkyni pojistnou sumu tím, že jí odevzdal papír, t. j. pojistku podle § 426 o. z. o., a že darovací smlouva byla uzavřena podle § 863 o. z. o., protože žalobkyně pojistku přijala a do svého psacího stolu uložila. Avšak žalobkyně se stala takto jen doručitelkou pojistky, neprokázala však, že pojistník pořídil jednáním mezi živými o svém nároku v její prospěch (rozh. 16526 Sb. n. s.), neboť zůstavitelova pohledávka v době uzavření smlouvy darovací ještě neexistovala a jde tedy o darování bez skutečného odevzdání podle § 943 o. z. o. Protože nebyl dodržen předpis § 1 zákona ze dne 25. července 1871 ř. z. 76 o notářském spisu (§ 883 o. z. o.), nevzešlo žalující právo žalovati dárce na plnění, tím méně jeho dědice (§ 547 o. z. o.) na uznání, že pojistná suma nenáleží do jeho pozůstalosti.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Podle § 128 (3) zákona ze dne 3. července 1934 čís. 145 Sb. z. a n. o pojistné smlouvě jest pojistnou sumu, je-li pojištění kapitálu pro případ smrti sjednáno ve prospěch majitele nebo doručitele, podati do pozůstalosti pojistníkovy, ledaže učinil o nároku jiné opatření jednáním mezi živými nebo pro případ smrti. Podle nenapadeného zjištění nižších soudů jde v projednávané věci o pojištění kapitálu proti tělesným úrazům a pojištění kapitálu na případ smrti bylo sjednáno ve prospěch doručitele pojistky. Podle § 152 řečeného zákona jest při pojištění kapitálu užíti ustanovení § 128 o pojištění ve prospěch osob třetích. Nižšími soudy bylo zjištěno, že zůstavitel v dubnu 1937 pojistku odevzdal žalobkyni se slovy: »Paní C., kdyby se se mnou něco stalo, jste doručitelkou pojistky a peníze jsou vaše,« že žalobkyně pojistku přijala, uložila do psacího stolu, kde ji měla v době úmrtí zůstavitele ještě uloženou. Žalobkyně sice v řízení před prvým soudem netvrdila výslovně, že jde o darování mezi živými. Podle celého vylíčení skutečností, o které žalobkyně opřela svůj nárok, nemůže však jednáním mezi živými v projednávané věci býti jiné právní jednání, než darování po rozumu §§ 938 a násl. obč. z. Pojistka, o niž jde, není sice pravým cenným papírem znějícím na majitele nebo doručitele (srov. rozh. čís. 16526 Sb. n. s.), ze zjištění nižších soudů však plyne, že mezi zůstavitelem a žalobkyní byla nejen uzavřena ústní smlouva darovací, nýbrž i, že nárok na pojistnou sumu byl zůstavitelem žalobkyni skutečně také odevzdán (rozh. čís. 14956 Sb. n. s.) ve smyslu § 943 obč. zák. K platnosti darovací smlouvy nebylo tudíž potřebí notářského spisu podle § 1 d) zák. čís. 76/1871 ř. zák. Ježto odvolací soud vycházel z odchylného nesprávného právního nazírání, bylo změnou jeho rozsudku obnoviti rozsudek prvního soudu (§ 510 c. ř. s.).

Citace:

č. 17323. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 354-355.