Právní prakse, měsíčník československých právníků, 2 (1937-38). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 320 s.
Authors:

Čís. 49.


Zmatku dle § 281 č. 10 tr. ř. nemůže se obžalovaný dovolávati, není-li trestní zákon, jemuž byl jeho čin podřaděn, přísnější, než trestní zákon, jehož použití se domáhá zmateční stížnost.
(Rozh. ze dne 29. dubna 1919, Kr I 173/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v zasedání neveřejném zmateční stížnost obžalovaného, který byl rozsudkem krajského jako nalézacího soudu v Písku uznán vinným zločinem zpronevěry dle § 183 tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje důvod § 281 č. 10 tr. ř., který shledává v tom, že čin, jímž stěžovatel byl vinným uznán, nezakládá skutkovou podstatu zločinu zpronevěry dle § 183 tr. zák., nýbrž zločinu krádeže. Dle § 282 tr. ř. může zmateční stížnost obžalovaného býti podána jen v jeho prospěch. Z toho plyne, že i zmateční důvod § 281 č. 10 tr. ř. může obžalovaným býti uplatňován jen v tom směru, že čin rozhodnutí za základ položený byl nesprávným výkladem zákona v neprospěch obžalovaného podřaděn trestnímu zákonu, jehož na čin použíti nelze, že však tento důvod zmatku místa nemá, když použití nesprávného zákona trestního nemá pro obžalovaného nepříznivého vlivu. Zločin zpronevěry dle §§ 183, 184 tr. zák. a zločin krádeže dle §§ 173, 178, 179 tr. zák. podléhají zcela stejným trestům, u obou nastává beztrestnost dle § 187 tr. zák., odsouzení pro tyto zločiny má dle § 6 zák. ze dne 15. listopadu 1867 č. 131 ř. z., stejné právní následky v zápětí, tak že nelze uznati, že by obžalovaný měl nějaký prospěch z toho, kdyby čin, kterým byl vinným uznán, byl kvalifikován jako krádež, nikoliv jako zpronevěra. To i stížnost sama uznává. Vzhledem k tomu není dotyčnými vývody stížnosti zmateční důvod § 281 č. 10 tr. ř. dle zákona proveden, pročež slušelo dle § 1 č. 2, § 4 č. 1 zák. ze dne 31. prosince 1877 č. 3 ř. z. z roku 1878 zmateční stížnost zavrhnouti.
Citace:
Čís. 49. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 85-86.