NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 2045.

Nepřípustným jest dovolání do srovnalých rozsudků nižších soudů ve věci do 1000 K, rozhodl-li prvý soud druhým rozsudkem z jiných důvodu, než ohledně kterých projevil odvolací soud ve zrušujícím rozhodnutí právní názor.
(Rozh. ze dne 22. listopadu 1922, Rv 1 321/22.)
Nejvyšší soud odmítl dovolání do potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu ve věci oceněné na 1000 K.
Důvody:
Právem poukazují žalovaní v dovolací odpovědi na to, že je pochybno, zda dovolání je přípustným. Usnesením odvolacího soudu ze dne 18. června 1921 zrušen byl prvý rozsudek prvého soudu ze dne 7. dubna 1921. Soud odvolací v něm poukazuje na to, ze žalobce dovozuje vlastnictví z okolností, v žalobě tvrzených, a opírá je o předpis § 418 obč. zák., nesdílí právního názoru prvého soudce, dle něhož rozhodl, že dle průkazů žalovanými předložených, vlastnictví ke sporné chalupě nabyli žalovaní a že neprávem se žalobce proti nim vlastnictví domáhá, prokazuje pouze slabší právo, než-li prokázali žalovaní, a nařizuje soudu prvému by o skutkových, okolnostech, tvrzených oběma stranami o nabytí vlastnictví, učinil patřičná skutková zjištění a pak znova rozhodl. Druhým rozsudkem zamítl soudce žalobu z důvodu, že žalobce neprokázal náležitosti nabytí vlastnictví ve smyslu § 418 obč. zák. Tento rozsudek odvolací soud nyní napadeným rozsudkem potvrdil. Z toho patrno, že nový, druhý rozsudek soudu prvého zamítá žalobu z důvodu zcela nových, než se stalo v prvém jeho rozsudku, z důvodu, o nichž soud odvolací ve svém zrušovacím usnesení právního názoru nijak neprojevil a prvý soud nijak nevázal (§ 499 odstavec druhý c. ř. s.) a že tedy v tom směru jde o rozhodnutí dvou stolic, na sobě úplně nezávislá. V takovém případě však dle motivů zákona nelze použiti ustanovení § 502 odstavec čtvrtý c. ř. s., naopak platí zásada odstavce třetího, dle něhož jest dovolání nepřípustným proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, když předmět sporu, o němž rozhodl, 1000 Kč nepřevyšuje. (Sr. rozhodnutí nejvyššího soudu uveřej. v jeho úř. sb. pod č. 266 a ve sbírce min. sprav, pod č. 178). Poněvadž předmět sporu oceněn soudem odvolacím na 1000 K. je dovolání žalobcovo nepřípustným a musilo býti jako takové odmítnuto dle § 507 c. ř. s., když se tak nestalo již nižšími soudy.

Citace:

č. 1655. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 460-461.