Č. 6985.


Dávka z přírůstku hodnoty: * Uplatnila-li strana v řízení vyměřovacím osvobození od dávky z přírůstku hodnoty dle § 4 č. 5. pravidel dávk. (č. 143/22, dodat. III), jest vyměřující úřad povinen otázku osvobození převodu od státního převodního poplatku řešiti si prejudicielně, třebas straně převodní poplatek byl předepsán proto, že strana nároku na osvobození od tohoto poplatku před poplatkovým úřadem vůbec neuplatňovala.
(Nález ze dne 19. prosince 1927 č. 4359).
Věc: Marie P. v Ž. proti zemskému správnímu výboru o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Smlouvou trhovou z 5. července 1922 prodala st-lka 35/96 jí patřících nemovitostí ve vl. ... kat. obce N. a ve vl. ... kat. obce K. za 19093 Kč 75 h. V podání z 10. ledna 1924 žádala st-lka osvobození od dávky mime jiné též z důvodu § 4 č. 5 pravidel, poněvadž převod stal se za účelem rozdělení nemovitostí jí a nabyvateli společných, st-lka za své podíly obdržela jen hodnotu oněch podílů, a je tedy převod dle § 8 zák. z 18. července 1901 č. 74 ř. z. převodních poplatků prost. V podání z 15. března 1926 opětně domáhala se osvobo- zení od dávky podle § 4 č. 5 pravidel podotýkajíc, že sice převodní poplatek jí vyměřený zaplatila, avšak že se tak stalo omylem, ježto v cestě rekursní vyměření nenapadala.
Plat. rozkazem z 15. května 1926 byla z převodu vyměřena dávka z přírůstku hodnoty částkou 1822 Kč 3 h. — Žal. úřad podané odvolání zamítl, neboť podle § 4 č. 5 pravidel jsou od dávky osvobozeny převody za účelem dělení společných pozemků, pokud jsou osvobozeny od státního převodního poplatku. Zákonný předpoklad osvobození není v daném případě splněn, neboť státní převodní poplatky jsou zaplaceny.
Stížnost podanou do tohoto rozhodnutí shledal nss důvodnou.
Podle § 4 č. 5 dávk. pravidel nejsou dávce podrobeny převody, pokud jsou osvobozeny od státních poplatků z převodu Rozhodným jest tedy objektivní osvobození od státních poplatků. O otázce osvobozeni od státních poplatků přísluší autoritativně rozhodovati státním úřadům finančním, jejichž rozhodnutí jest pak pro úřady dávkové prejudicielní. Že státní úřad o povinnosti poplatkové, resp. o osvobození od státního poplatku rozhodl, lze však říci jenom tehdy, když strana nárok na osvobození vznesla in judicium a vymohla si o něm rozhodnutí. Neučinila-li tak, nepozbyla tím ještě nároku na osvobození od dávky.
V daném případě strana uvedla v podání z 15. března 1926, že po plátek státní sice zaplatila, ale jenom omylem, aniž se osvobození od. poplatku toho domáhala. Za tohoto stavu byl žal. úřad povinen o otázce osvobození od dávky podle § 4 č. 5 dávk. prav. rozhodnouti samostatně když si byl napřed prejudicielně pro svůj obor zodpověděl otázku osvobození od poplatku státního. Poněvadž tak neučinil důsledkem mylného právního názoru, že mu za daného stavu nepřísluší zkoumati, zda předpoklady pro osvobození od státního poplatku z převodu jsou dány, bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 o ss.
Citace:
č. 6985. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 659-660.