Čís. 3904.Šestinedělní lhůta § 34 (2) zákona proti nekalé soutěži stejně jako lhůta § 530 tr. zák. k podání soukromé obžaloby počíná, když se obžalobce dověděl o trestném činu i o osobě pachatelově. Nepočítá se od okamžiku k okamžiku, nýbrž podle dnů, při čemž se den, kdy se žalobce dověděl o trestném činu a o pachateli, do této lhůty nepočítá.(Rozh. ze dne 27. června 1930, Zm I 221/30.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 21. ledna 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem zlehčování podle § 27 zákona ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchtodůvodů:Šestinedělní lhůta § 34 (2) zákona proti nekalé soutěži stejně jako lhůta § 530 tr. zák. k podání soukromé obžaloby počíná, když se obžalobce dověděl o trestném činu jakož i o osobě pachatelově. Lhůta ta nepočítá se od okamžiku k okamžiku, nýbrž podle dnů, při čemž se den, kdy se obžalobce dověděl o trestném skutku a o pachateli, do této lhůty nepočítá. Byla by tedy v souzeném případě, pokud se vychází z předpokladu, že se soukromý obžalobce dověděl o činu a o pachateli dne 28. ledna 1929, soukromá obžaloba došla k soudu dne 11. března 1929 a byla by podána ještě včas, totiž dvaačtyřicátého dne. Leč stížnosti nelze upříti oprávnění, pokud napadá výtkou formální vadnosti podle § 281 čís. 5 tr. ř. výrok soudu, že se soukromý obžalobce dověděl o skutku a pachateli právě dne 28. ledna 1929.