NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 10840.

Byla-li za klidu řízení, k němuž došlo, an se nekonal prvý rok, žaloba vzata zpět, nevadí nové žalobě překážka zahájené rozepře.
(Rozh. ze dne 3. června 1931, R I 435/31.)
Proti žalobě C I 47/31 vznesl žalovaný námitku rozepře zahájené vzhledem k žalobě C I 586/30. Soud prvé stolice usnesením ze dne 24. února 1931 námitce vyhověl a žalobu C I 47/31 odmítl. Rekursní soud zamítl námitku zahájené rozepře. Důvody: Pravoplatným usnesením prvého soudu ze dne 30. ledna 1931 bylo vzato na vědomí zpětvzetí žaloby C I 586/30. Podle § 425, druhý odstavec, c. ř. s. byl prvý soud vázán tímto usnesením a nemohl proto již z toho důvodu zastávati stanovisko, že spor C I 586/30 jest dosud zahájen.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Prvý rok nařízený ve sporu C I 586/30 se nekonal a nastal klid řízení. Byla tudíž žalující strana oprávněna vzíti žalobu zpět i bez svolení žalované strany (sb. n. s. 2788, 5203, 7681 a nauka citovaná v poslednějším rozhodnutí). Učinila-li žalobkyně tak, mělo to podle § 237 třetí odstavec c. ř. s. v zápětí, jakoby žaloba nebyla podána. V důsledku toho přestal i klid řízení (§ 168 c. ř. s.) i se všemi svými účinky a žalovaná strana nemůže se proto dovolávati toho, že dřívější spor není dosud vyřízen, ani toho, že by se takto obcházel předpis § 168 c. ř. s. Správnost toho, co výše uvedeno, plyne i z úvahy, že účelem předpisu § 233 c. ř. s. jest, zabrániti dvojímu vedení sporu mezi týmiž stranami, což jest vyloučeno, nemůže-li v jednom sporu býti jednáno proto, že žaloba byla vzata zpět. Vyhověl tudíž soud druhé stolice rekursu žalující strany právem a nezáleží na tom, že tak učinil z jiných důvodů, jež se dovolací rekurentce nezdají býti správnými.

Citace:

č. 9833. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 783-784.