Čís. 4117.

Soud povolující exekuci pro pohledávku, vymáhanou státem, není oprávněn zkoumati, zda pohledávka státu skutečně přísluší.
Potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu dle §u 1 čís. 13 ex. ř. nemusí se státi doložkou na listině vykazující titul exekuční, může se tak státi i v návrhu samém.
(Rozh. ze dne 3. září 1924, R I 693/24.)
Na základě výkazu o nedoplatcích dávky z majetku a poplatků povolil soud prvé stolice exekuci vnuceným vkladem zástav- ního práva na nemovitostech dlužníků. Rekursní soud vyhověl rekursu dlužníků potud, že povolil záznam zástavního práva. Důvody: Dle §u 1 čís. 13 ex. ř. může býti povolena uhražovací exekuce na základě platebních příkazů a výkazů o nedoplatcích daní a poplatků jen tenkráte, když jest na nich řádně potvrzena vykonatelnost daní (poplatků). Na předloženém výkazu však potvrzení vykonatelnosti schází, pročež není exekučním titulem a tudíž na základě jeho nelze povoliti exekuci uhražovací. Jelikož však žádost o vklad zástavního práva zahrnuje v sobě i žádost za záznam jeho a dle dvorního dekretu ze dne 24. října 1806, čís. 789 sb. z. s. k záznamu zástavního práva pro daně a poplatky stačí pouhá žádost povolaného úřadu o zajištění a dle nař. ze dne 18. ledna 1898 čís. 28 ř. zák. jest berní úřad oprávněn v zastoupení finanční prokuratury zakročovati při vymáhání pohledávek erárních, bylo povoliti knihovní záznam pro veřejné dávky shora uvedené. Pokud však stěžovatelé brojí proti tomu, že vymáhané dávky dlužni nejsou a že neobdrželi ani platebního příkazu, jest rekurs bezpodstatným, neboť soud není oprávněn přezkoumati, zda vymáhaná pohledávka eráru vůbec a zejména proti osobám, vůči nimž se vymáhá, přísluší, poněvadž o této otázce jsou toliko finanční úřady oprávněny rozhodovati a rozhodování o tom vůbec na pořad práva nepatří. Mají-li povinní za to, že eráru vymáhaná pohledávka nepřísluší, nebo že vymáhání její jest předčasné, nebo nesprávné, mají na vůli u příslušných finančních úřadů v řádné cestě stolic a po případě po bezvýsledném vyčerpání jejím u správního soudu odporovati předepsání (vymáhání) požadovaných dávek.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud správně dovozuje, že soud, exekuci povolující, není oprávněn přezkoumávati, zda vymáhaná pohledávka eráru vskutku přísluší; i poukazuje se v tomto směru na správné důvody napadeného usnesení. Za to však nelze přisvědčiti rekursnímu soudu, pokud dovozuje, že exekuční titul dle §u 1 čís. 13 ex. ř. nemá doložky vykonatelnosti a proto že nelze exekuci vkladem povoliti. Druhá stolice přehlédla, že výkaz o nedoplatcích, který jest v tomto případě exekučním titulem, jest v exekučním návrhu samém označen jako vykonatelný. Návrh tento, začínající slovy »podle vykonatelného výkazu atd.«, jest pak podán přímo tím úřadem, který dle výnosu ministerstva financí ze dne 21. dubna 1913, čís. 45 257/10 (uveřejněného ve věstníku ministerstva spravedlnosti 1913 str. 140) jest povolán k potvrzení vykonatelnosti; návrh též jest podepsán v předepsané formě (k úřední pečeti připojeny jsou podpisy dvou úředníků). To stačí; potvrzení o vykonatelnosti nemusí býti na listině titul exekuční vykazující samé ve formě doložky, může se státi i v návrhu samém. Nebylo proto zákonného důvodu, nevyhověti návrhu vymáhajícího věřitele, a bylo proto obnoviti usnesení prvé stolice, návrhu zcela vyhovující.

Citace:

č. 4117. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 190-191.