NPD documents search: Váž. tr., 16 (1934)

Čís. 3659.

Zemská úřadovna všeobecného pensijního ústavu může ve sporu vystupovati jako zástupce všeobecného pensijního ústavu.
(Rozh. ze dne 27. března 1924, R II 97/24.)
Žalobu proti a) nemocenské pokladně v J., b) zemské úřadovně 2. všeobecného pensijního ústavu v Brně, a c) dolu M. o zrušení exekuce, procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud nevyhověl odvolání žalobce ohledně žalovaných a) a c), ohledně žalovaného b) zrušil napadený rozsudek i řízení, týkající se tohoto žalovaného. Důvody: Prvý soud přehlédl, že žalovaná úřadovna pensijního ústavu jest jen orgánem hlavního ústavu v Praze, není žádnou osobou (§ 40 a 52 zákona ze dne 16. prosince 1906, čís. 1 ř. zák. z r. 1907) a nemůže býti stranou ve sporu (§ 1 c. ř. s.). Okresní soud měl tedy v tom směru prohlásiti provedené řízení za zmatečné (§ 7 c. ř. s.) a žalobu vůbec odmítnouti (§ 478 c. ř. s.). Rozhodnuv ve věci samé, vydal rozsudek stižený zmatečností, ke které musí i soud vyšší stolice přihlížeti.
Nejvyšší soud k rekursu zemské úřadovny 2. pensijního ústavu v Brně zrušil napadené usnesení pojaté do rozsudku a vrátil věc odvolacímu soudu, by rozhodl doplněním rozsudku i o odvolání, pokud se týče této žalované strany. Důvody:
Dle §u 40 zákona ze dne 5. února 1920, čís. 89 sb. z. a n. může všeobecný pensijní ústav (nyní v Praze), svým jménem nabývati práv a přejímati závazky a na soudě žalovati i žalován býti. Dle platného dosud §u 52 zákona ze dne 16. prosince 1906, čís. 1 ř. zák. na rok 1907, obstarávají zemské úřadovny jménem všeobecného pensijního ústavu záležitosti přidělené jim zákonem pokud se týče jednacím řádem, jenž byl pro každou z nich sdělán zvláště. § 53 zákona ze dne 5. února 1920 ponechal dosavadní zemské úřadovny nadále v činnosti. Podle jednacího řádu pro zemskou úřadovnu 2. všeobecného pensijního ústavu pro zřízence v Brně je tato jako výkonný orgán všeobecného ústavu pensijního oprávněna pro tento ústav nabývati práv, vcházeti v závazky, na soudě žalovati a ústav na soudě zastupovati. Též náleží jí předpisovati a vybírati premie, zahrnujíc v to i exekuční jich vymáhání (§ 2 čís. 3 stanov), což kryje se s ustanovením §u 55 čís. 3 zákona ze dne 16. prosince 1906. I v této své funkci jedná zemská úřadovna jménem všeobecného ústavu pensijního a jako jeho výkonný orgán, a vystupuje-li přes to na venek pod svým jménem, nemůže vzhledem k uvedeným předpisům býti pochybnosti o jejím právním postavení. Zemská úřadovna nabyla pod svým jménem exekučního práva zástavního, o jehož neplatnost je žalována v tomto sporu. Strany nebyly v pochybnosti, že úřadovna nabyla tohoto zástavního práva jen jako výkonný orgán všeobecného pensijního ústavu, t. j. jako jeho zákonný zástupce, a že žalovanou stranou v tomto sporu je ve skutečnosti tento ústav zastoupený zemskou úřadovnou, takže jde jen o nesprávné označení žalované strany jménem jejího výkonného orgánu. To vyplývá z prohlášení zástupce žalované strany v odvolacím sdělení, jímž ustoupil od námitky nedostatku pasivní legitimace, i z toho, ze vykázal se ihned při vstupu do sporu písemným zmocněním všeobecného pensijního ústavu. Ani odvolací soud nesdílel zprvu pochybnosti o pravé podstatě žalované strany, vyhověv odvolání usnesením ze dne 2. října 1923, ač mohl při ústním jednání odvolacím veškeru nejistotu v tomto směru odkliditi, na př. vyzváním stran k správnému označení žalované strany. Je proto míti za to, že zemská úřadovna 2. je i v tomto sporu činná jen jako zástupce všeobecného pensijního ústavu, jehož zástupce dodatně její jednání schválil, a že žalovanou stranou je tento ústav, zastoupený zemskou úřadovnou, kterýmž jménem je žalovaná strana mylně označena. Vzhledem k tomu není tu zmatečnosti ve smyslu §u 7 c. ř. s. a není důvodu pro zrušení rozsudku i řízení, ježto uvedená vada dá se napraviti správným označením žalované strany, o jejíž totožnosti se všeobecným ústavem pensijním není pochyby. Odvolání žalující strany není tudíž vzhledem k této žalované straně vyřízeno, a bylo proto zaříditi další k tomu cíli.

Citace:

č. 3659. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 462-463.