NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 13123.

Splátkové obchody (zákon ze dne 27. ledna 1896, čís. 70 ř. zák.). Předpokladem splátkového obchodu jest, aby byly ujednány alespoň tři splátky. Při splátkovém obchodě nemůže se prodatel dovolávati sudiště podle prvého odstavce § 88 j. n.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1933, R II 529/33.)
Žalovaní objednali od žalobkyně za 6600 Kč mlátičku, která jim byla dodána, a kupní cenu měli zapraviti ve třech stejných splátkách dne 30. října 1932, 30. října 1933 a poslední dne 30. října 1934. Žalobu o zaplacení kupní ceny zadala žalobkyně na okresním soudě v B., jehož příslušnost odůvodňovala ustanoveními §§ 104 a 88, prvý odstavec, j. n. Procesní soud prvé stolice zamítnuv námitky věcné a místní nepříslušnosti, uznal podle žaloby. Odvolací (rekursní) soud vyhověl námitce věcné i místní nepříslušnosti, zrušil napadený rozsudek a odmítl žalobu. Důvody: Jest zřejmo, že kupní cena byla splatná ve splátkách a jde jen o otázku, zda-li toto stanovení kupní ceny jest takové, by spadalo pod ustanovení zákona o splátkových obchodech čís. 70. ř. zák. z roku 1896. Podle § 1 tohoto zákona jest pokládati za splátkové obchody takové, jež provede prodatel vykonávaje svou obchodní nebo jinou živnost, při čemž kupní cena má býti splatná ve splátkách a prodaná věc jest kupiteli ihned odevzdána. Z přednesu žalobkyně jest zřejmo, že prodaná mlátička byla žalovaným již dodána, ačkoliv dosud nic nezaplatili. Zbývá proto řešiti otázku, zda-li stanovené tři splátky jsou takového způsobu, aby je bylo lze podřaditi pod ustanovení splátkového zákona. První soud z úvah hospodářsko-sociálních odůvodňuje, že v souzeném případě o splátkovém obchodě nelze mluviti, ale jeho vývody postrádají opory v zákoně a ve skutečnosti souzeného případu. Zákon vyžaduje jen, by kupní cena byla splatnou ve splátkách, jichž ovšem musí býti nejméně tři, což plyne z povahy věci i z toho, že kupní cenu lze zažalovati teprve, když dvě po sobě jdoucí splátky nebyly zapraveny. Podle kupní smlouvy tento obchod této podmínce vyhovuje, ježto kupní cena nesporně jest splatná ve třech splátkách. Dalším důvodům prvního soudu nelze přisvědčiti, ježto nelze tu mluviti ani o tom, že by žalovaní nebyli osobou sociálně slabou — tento důvod nemá vůbec ve spise a v provedených důkazech opory, ani nebyl žalobkyní uplatňován skutkově, ani tak určitě o tom, že by jednotlivé splátky nebyly v nápadném nepoměru k celé kupní ceně. V tomto směru nemůže býti uvažováno jen o tom, zda se nepoměr jeví jen ve výši splátek, nýbrž i ve směru časového rozpětí všech stanovených splátek. Tu pak lhůta splatnosti celé kupní ceny ve třech letech po splátkách 2200 Kč jest jistě v nepoměru k celé kupní ceně 6600 Kč co do stanovené doby splatnosti celé kupní ceny. Nelze tudíž pochybovati, že tento obchod vykazuje všechny známky, jež podmiňují použití splátkového zákona, a podle něho jsou ujednání o příslušnosti jiného soudu než soudu bydliště žalovaných neplatná, dovolaný soud jest místně i věcně nepříslušný, a jest proto stížností co do usnesení, jímž. byly námitky nepříslušnosti zamítnuty, vyhověti a v důsledku toho rozsudek zrušiti, jakož i žalobu ihned pro nepříslušnost soudu odmítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Rekursní soud dolíčil v napadeném usnesení správně, že jde o obchod splátkový po rozumu § 1 zákona ze dne 27. dubna 180'6 čís. 70 ř. zák. a že jest proto podle § 6 tohoto zákona dovolaný okresní soud v B. nepříslušný k projednání této rozepře a nelze se jeho příslušností dovolávati ani podle prvého odstavce § 88 j. n., neboť i v tomto případě by šlo o soud opírající se o smluvní ujednání, tedy o soud smlouvy po rozumu § 6 splátk. zák. Stačí proto stěžovatelku odkázati na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž jest souhlasiti. Rozhodnutí čís. 10553 sb. n. s. mělo jiný skutkový podklad, tam šlo o dvě splátky, kdežto zde byly ujednány splátky tři.

Citace:

Čís. 13123. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 664-666.