NPD documents search: Váž. civ., 3 (1921)

Čís. 1263.

Nařízení konkursního soudu ve smyslu § 11 (2) konk. řádu vztahuje se pouze na exekuční prodeje, jež byly právě v době vyhlášení konkursu ustanoveny neb alespoň povoleny bez určení dražebního roku; nelze je však rozšiřovati v tom směru, že by exekuční soud nesměl ve lhůtě v nařízení stanovené (nejvýše 60denní) žádného exekučního prodeje povoliti.
(Rozh. ze dne 25. října 1921, R I 1301/21.)
Vymáhající věřitel navrhl v srpnu 1921 prodej předmětů, jež byly v říjnu 1920 exekučně zabaveny. Na jmění dlužníkovo byl vyhlášen dne 1. července 1921 konkurs. Soud prvé stolice exekuční prodej nepovolil, poukázav k ustanovení § 12 konk. řádu. Rekursní soud prodej povolil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jest správné, že vyhláškou krajského soudu v L. ze dne 1. července 1921 byl na jmění Františka S-a uvalen konkurs a ve vyhlášce výslovně uvedeno: »Na exekučním soudu jest, aby podle § 11 konk. ř. odložil výkon vnucené dražby na 60 dnů.« Tímto všeobecným ustanovením, nevztahujícím se na jednotlivé určité exekuce — předpokládajíc, že by bylo po zákonu oprávněno — byl exekuční soud vázán jen u exekučních prodejů, které by právě v době vyhlášení konkursu byly ustanoveny neb povoleny bez určení dražebního roku, nelze však tomu rozuměti tak, že by exekuční soud nesměl po 60 dnů od vyhlášení konkursu žádného exekučního prodeje povoliti. Účel ustanovení toho, zakládajícího se na § 11 konk. ř. byl zajisté jen ten, aby správce konkursní podstaty měl čas a příležitost se o exekučních věcech, úpadce se týkajících, informovati a zabrániti tomu, by bezprostředně po vyhlášení konkursu nebyly exekuční prodeje konány a při nich věci úpadcovy nebyly za nepoměrně nízký peníz vydraženy. Exekuční soud, zamítnuv žádost o povolení prodeje z toho důvodu, že byl na jmění Fr. S-a vyhlášen konkurs, neměl pro zamítnutí to zákonného důvodu, neboť ani § 10 ani § 12 konk. řádu nelze v tomto případě použíti a proto správně rekursní soud změnou usnesení toho povolil navrhovaný prodej. Při tom nikterak nepadá na váhu, zda zabavené předměty byly mezi tím dne 13. srpna 1921 dle § 119 konk. ř. veřejně prodány.

Citace:

č. 968. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 215-216.