Čís. 4065.I výdej nápoje obsahujícího alkohol osobě předem si jej objednavší a zaplativší jest po případě »prodejem« ve smyslu § 32 zák. čís. 123/1920 sb. z. a n. (Rozh. ze dne 7. února 1931, Zm I 452/30.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského soudu v Mladé Boleslavi ze dne. 23. dubna 1930, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou přečinem podle § 32 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n. v doslovu zákona ze dne 15. října 1925, čís. 205 sb. z. a n. Důvody:Zmateční stížnost, napadajíc rozsudek, odsuzující obžalovanou pro přečín podle § 32 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n. v doslovu zákona z 15. října 1925, čís. 205 sb. z. a n., správně podle §§ 32 a 58, I. čís. 7 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n., doličuje výtku zmatečnosti podle § 281 čís. 9 písm. a) tr. ř. obhajobou stěžovatelky, že se domnívala, že 10 lahví piva, koupených Pavlem A-em dva dny před volbami a v den před volbami odnášených, jest určeno pro hostinec jeho matky, nikoli však pro A-e samotného. Není provedena po zákonu, neboť rozsudek této obhajobě nevěří a skutkově zjišťuje, že toto zodpovídání se jest jen výmluvou. Snaží-li se zmateční stížnost tuto obhajobu označiti za přesvědčivou a naznačuje-li důvody pro oprávněnost oné domněnky, brojí jen způsobem po zákonu nepřípustným proti skutkovému zjištění, k němuž dospěl nalézací soud, použiv svého práva k volnému hodnotění průvodů ve smyslu § 258 odst. 2 tr. ř. Zrušovací soud jest tímto zjištěním podle § 288 čís. 3 tr. ř. vázán a může se zabývati jen námitkou zmateční stížnosti, zda lze činnost obžalované (skutkově zjištěnou), že prodala dne 26. října 1929 Pavlu A-ovi 10 lahví piva, které si však A. zaplatil již den před tím, dva dny před volbami, a které si jen toho dne (26. října 1929) odebral z obchodu obžalované, a to ne najednou, nýbrž na vícekráte, a nedaleko u holiče vypil se svými kamarády, podřaditi pod pojem »prodeje« ve smyslu § 32 zák. čís. 123/1920 sb. z. a n. Tento předpis obsahuje zákaz prodávati, čepovati nebo podávati nápoje, obsahující alkohol v den před volbou a v den volby. Účelem jeho jest zachovati čistotu voleb a vážnost volebního úkonu; má proto zameziti neb aspoň omeziti požívání lihových nápojů v ony dny. Obchodní jednání, předsevzatá v označené době ohledně nápojů obsahujících alkohol, pokud nápoje nejsou určeny pro spotřebu ve dny volební, jsou ovšem vzhledem k onomu důvodu zákona za určitých předpokladů přípustná. Zodpovídala-li se však obžalovaná v souhlasu se svědectvím Pavla A-e, že si A. zaplatil 10 lahví piva u ní již dva dny před volbami a že den před volbami si pivo jen po jednotlivých lahvích odnášel, jest tu patrna snaha obcházeti zákon; třebaže byla s hlediska práva občanského koupě piva provedena již dva dny před volbami, a kupitel mohl proto jeho vydání od prodavatelky požadovati, jest i tu rozhodným znakem pro trestnost činu doba výdeje nápoje obsahujícího alkohol, třebaže byl vydán osobě předem si jej objednavší i zaplativší. Takový výdej za okolností rozsudkem zjištěných jest přestoupením zákazu § 32 zák. čís. 123/1920 sb. z. a n., jest »prodejem« ve smyslu tohoto zákona, jehož pojem nelze bráti v přesném (civilně-právním) smyslu, nýbrž ve smyslu běžném, jako úplatný přechod z ruky do ruky. Takový výdej odpovídá kromě toho i zákonnému pojmu »podávání«; tento pojem zahrnuje v sobě veškeru činnost pachatelovu, není-li její trestnost vyčerpána již prodejem nebo čepováním, která umožňuje proti zákazu zákona bezprostředním předáváním alkoholických nápojů jejich požívání v oněch dnech.