NPD documents search: Váž. tr., 5 (1923)

Čís. 14597.

K výkladu vl. nař. 142/34 a 258/34 Sb. z. a n.
Nemůže-li býti použito § 1 vl. nař. 142/34, nelze
povoliti ani přerušení sporu dle § 3 vl. nař. čís. 142/34.
(Rozh. ze dne 5. října 1935, R II 403/35.)
Žalovaný, zemědělec ve smyslu § 6 vl. nař. čís. 142/34 sb. z. a n., navrhl, by byl proti němu vedený spor podle § 3 vl. nař. čís. 142/34 sb. z. a n. přerušen. Prvý soud návrh zamítl zjistiv, že žalovaný může se zřetelem na své majetkové poměry bez ohrožení své hospodářské existence platiti (čl. II lit. a) vl. nař. čís. 258/34 sb. z. a n.). Rekursní soud vyhověl návrhu poukázav na nedostatek hotových peněz mezi zemědělci, jež by vzhledem k těžkosti opatření si úvěru nutil žalovaného, chtěl-li by dostáti svému závazku, k prodeji části nemovitostí.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle čl. II. 1. odst. vlád. nař. čís. 258/34 sb. z. a n. nelze užíti ustanovení § 1 vl. nař. čís. 142/34 sb. z. a n., jsou-li tu předpoklady pododstavců a) a b). Jsou-li tu tyto předpoklady a nemůže-li býti proto použito § 1 vl. nař. čís. 142/34 sb. z. a n., nelze povoliti ani přerušení sporu ve smyslu § 3 vl. nař. čís. 142/34 sb, z. a n., neboť podmínkou přerušení sporu jest, že v konkrétním případě lze použíti § 1 vl. nař. čís. 142/34 sb. z. a n., k němuž § 3 poukazuje. Poněvadž v projednávaném případě bylo podle stavu věci prvním soudem zjištěno, že žalovaný neplatí, ač by platiti mohl bez ohrožení provozu svého zemědělského podniku a byly tedy zjištěny skutečnosti podle odstavce druhého čl. II cit. vlád. nař., takže jest dán předpoklad pro pokračování ve sporu podle uvedeného zákonného ustanovení, byl právem návrh žalovaného na přerušení řízení činěný z důvodu § 3 vlád. nař. čís. 142/34 sb. z. a n. prvním soudem zamítnut. Dodati jest ještě, že se první soud zabýval právem návrhem žalobců na zamítnutí návrhu žalovaného na přerušení sporu z důvodu čl. II lit. a) vlád. nař. čís. 258/34 sb. z. a n. a jejich návrhem na pokračování ve sporu, třebaže o návrhu žalovaného nebylo ještě rozhodnuto, neboť stanoví-li se v odstavci druhém čl. II vlád. nař. čís. 258/34 sb. z. a n. »budou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci prvním písm. a) a b) až po přerušení sporu podle § 3 vlád. nař. čís. 142/34 sb. z. a n., bude na návrh věřitele pokračováno v přerušeném řízení«, nelze tomuto ustanoveni vlád. nař. rozuměti tak, že napřed musí býti rozhodnuto o návrhu žalovaného na přerušení sporu, aby mohlo dojíti k projednání návrhu žalobcova na pokračování v přerušeném řízení. Takový výklad tohoto zákonného ustanovení by se příčil jeho účelu samému a měl by za následek protahování řízení.

Citace:

Čís. 14618.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 702-703.