NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 15149.

Zemřela-li za rozepře strana zastoupená advokátem a nepřihlásil-li se nikdo k pozůstalosti po zůstaviteli za dědice, není opatrovník, zřízený k hájení práv pozůstalostí, oprávněn podati opravný prostředek proti rozsudku.
(Rozh. ze dne 25. dubna 1936, R II 332/35.)
Žalovaný Josef B. zemřel za sporu, v němž je předepsáno nucené zastupování advokátem. Proti rozsudku, jímž uznáno podle žaloby, bylo podáno odvolání žalovanou stranou »Josefem B., správně pozůstalostí po zemř. Josefu B., zast. kurátorem Jaroslavem B., právně zast. Drem K. H.« a v něm bylo uvedeno, že dědici žalovaného nezl. Anastazie D., Marie S., Jiří a Jaroslav B. navrhují, aby byl jmenován kurátorem k hájení práv pozůstalosti a k zastoupení v tomto sporu Jaroslav B. Plná moc Dra H. byla podepsána všemi těmito osobami. Okresní soud ustanovil Jaroslava B. opatrovníkem k hájení práv pozůstalosti po zemř. Josefu B. a zmocnil ho k vedení sporu a podané odvolání schválil pozůstalostně ohledně zemř. Josefa B. Žalobce v odvolacím sdělení navrhl zamítnutí odvolání, uváděje zejména, že Jaroslav B. není oprávněn jako kurátor podati odvolání, neboť osoby vyznačené jako dědici nejsou oprávněny činiti návrh na zřízení opatrovníka pozůstalosti a Jaroslav B. nemohl proto ani býti zřízen opatrovníkem. Po Josefu B. pozůstalost se neprojednávala, ježto nebylo jmění, a žádný dědíc se k pozůstalosti nepřihlásil. Odvolací soud odmítl odvolání. Důvody: V řízení pozůstalostním lze ustanoviti kurátora jen v případech v zákoně taxativně uvedených (§ 79 nesp. pat.). Ustanovení Jaroslava B. kurátorem nespadá pod žádný z těchto případů a nelze jmenovaného proto považovati za zákonného zástupce žalované strany a nepřísluší mu proto právo podati odvolání, jež podati by mohl jedině oprávněný zmocněnec Dr. S. P. Pod pojmem »opatrovník k hájení práv pozůstalosti v usnesení prvního soudu jest patrně míněno opatrovnictví za příčinou zastoupení ve sporu, avšak zákonných předpokladů (pro tento případ není, neboť přerušení řízení nenastalo a k dotyčnému návrhu jest oprávněn pouze věřitel chtějící žalovati pozůstalost. Také se k pozůstalosti žalovaného žádný dědic nepřihlásil a dědici v úvahu přicházející navrhli, by pro nedostatek jmění pozůstalostní řízení odpadlo. Poněvadž odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, bylo je odmítnouti (§§ 471 čís. 2, 474 odst. 2 c. ř. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
V usnesení okresního soudu, jímž byl Jaroslav B. zřízen opatrovníkem k hájení práv pozůstalosti Josefa B., není uvedeno zákonné ustanovení, o něž by se toto usnesení opíralo. Předpisu § 810 obč. zák. nemůže se stěžovatel dovolávati, poněvadž § 810 obč. zák. předpokládá, že dědic dědictví nastoupil, t. j., že se přihlásil k pozůstalosti (§§ 799 a 800 obč. zák.); dle spisů okresního soudu však žádná dědická přihláška k pozůstalosti Josefa B. podána nebyla. Tvrdí-li stěžovatel, že byl oprávněn vypověděti plnou Dr. Slavomíra P., dosavadního právního zástupce žalovaného, jde o nepřípustnou novotu. Konečně neprávem: vytýká stěžovatel, že odvolací soud neměl odvolání ihned odmítnouti, nýbrž že případný nedostatek procesní způsobilosti měl především hleděti odstraniti podle § 6 odst. 2 c. ř. s. Neboť žalovaný byl zastoupen advokátem (§ 155 c. ř. s.) a nebylo důvodu k nějakému opatření podle § 6 odst. 2 c. ř. s.

Citace:

Čís. 15149. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 489-490.