NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Č. 11432.

Živnostenské právo (Podk. Rus): Provozování kamenolomu po živnostensku nebo pouhá úprava půdy pro založení vinice?
(Nález ze dne 22. září 1934 č. 17659.)
Věc: Dr. Ladislav Sz. v M. proti zemskému úřadu v Užhorodě (za zúč. Ludvíka N. v B. adv. Dr. Desider Klein z Prahy) o provozování kamenolomu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: V podání de pres. 17. dubna 1930 oznámil Ludvík N. okr. úřadu v Berehově, že si st-l otevřel v jeho sousedství kamenolom bez živn. povolení, a žádal, aby mu to bylo zakázáno. Výměrem z 30. dubna 1930 zakázal okr. úřad v Berehově st-li dobývání kamene v obci M. do té doby, pokud neobdrží k provozování kamenolomu podle ustanovení vl. nař. z 26. května 1925 č. 116 Sb. živn.-právního schválení, a to z důvodu, že podle posudku znalců (živn. inspektora a přednosty techn. oddělení okr. úřadu) jde o skutečný lom a ne o práce za účelem získání půdy ke zřízení vinic.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad st-lovo odvolání z výměru okr. úřadu z důvodů v něm uvedených, k nimž dodal: K vývodům odvolání nebylo lze přihlédnouti, neboť, jak provedeným šetřením bylo zjištěno, vydobytý kámen st-l částečně prodal obci O., mimo to má ve své vinici nashromážděno větší množství vydobytého kamene a lze předpokládati, že i toto množství kamene hodlá prodati; konečně těmto okolnostem nasvědčuje též původní žádost st-lova, řízená na okr. úřad v Berehově, kde žádal o vydání povolení k nákupu »dynamitu« ve množství 15 kg, kteréžto množství zajisté nemůže sloužiti jen »k účelům rigolování skalnaté půdy pro jeho vlastní hospodářství.«
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss:
Podle správních spisů stál úřad I. stolice, zakázav st-li dobývání kamene v obci M., na stanovisku, že toto st-lem provozované dobývání kamene má povahu po živnostensku provozovaného kamenolomu ve smyslu vl. nař. č. 116/1925 Sb. St-l již i v odvolání namítal, že vdaném případě jde toliko o lámání kamene za účelem úpravy (»rigolování«) skalnaté půdy k cíli zřízení vinice, a poukazoval k tomu, že jen k tomuto účelu použil jistého množství kamene, které vylámal s použitím dynamolu, a nabízel jako důkaz o tom, že kámen byl dobýván jen za zmíněným účelem, výslech hospodářského znalce, a připojil k odvolání dobrozdání okr. hospodářského spolku v Berehově.
Žal. úřad postavil se opětně na stanovisko, jež zaujal úřad I. stolice; při tom žal. úřad zaujal též stanovisko k vývodům st-lova odvolání. Leč okolnosti, jež žal. úřad uvedl v nař. rozhodnutí — totiž, že st-l získaný kámen prodal obci O., že lze předpokládati, že st-l i z dalšího množství získaného kamene větší množství prodá, a že množství 15 kg dynamitu nemůže sloužiti jen k účelům úpravy skalnaté půdy pro vlastní hospodářství st-lovo, — neodůvodňují — jak st-l ve stížnosti také vytýká — samy o sobě ještě závěr, že činnost st-lova — lámání kamene — měla vskutku povahu po živnostensku provozovaného kamenolomu ve smyslu vl. nař. č. 116/1925 Sb., kteroužto povahu st-l již v odvolání výslovně popřel, tvrdě, že kámen láme jedině za účelem úpravy skalnaté půdy k cíli zřízení vinice.
Ale pak není nař. rozhodnutí — a to ve směru rozhodném — vzhledem k vývodům st-lova odvolání náležitě odůvodněno. V tom spočívá podstatná vada řízení.

Citace:

č. 11432. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 220-221.