NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Č. 5006.

Domovské právo (Slovensko): O určení domovské příslušnosti podle § 16 zák. čl. XXII : 1886.
(Nález ze dne 10. října 1925 č. 18817). Věc: Obec M. proti župnímu úřadu v Nitře o domovskou příslušnost Marie Z.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Marie Ž., svobodná, bydlištěm v Š., požádala obec M. o vydání čelední knížky z důvodu, že jest do této obce příslušná ve smyslu § 6 zák. čl. XXII z r. 1896, poněvadž prý její otec Josef Ž. měl tam domovské právo. Ob. zastupitelstvo v M. neuznalo v sezení konaném dne 13. března 1924 domovskou příslušnost žadatelky, odvozenou od jejího otce z důvodu, že před 35 lety z obce odešiel a nabyl jinde domovské příslušnosti Avšak ani obec Š. neuznala příslušnost Marie Ž. v sezení ob. zastupitelstva z 24. března 1924 z důvodu, že její otec v této obci daní neplatil, k obecním výdajům nepřispíval, a vyslovila, že podržel původní příslušnost v M.
Konaným šetřením bylo pak zjištěno, že se Marie Ž. narodila r. 1909 v Š., že má tamtéž narozeného a bydlícího nezletilého bratra, že otec její Josef Ž. zemřel v M., že však od svého 24. roku až do své smrti bydlel v Š. a že také její matka již zemřela.
Vedoucí notář v Š. předložil pak případ prostřednictvím okr. úřadu v Nových Zámcích dle § 18 lit. b) zák. čl. XXII z r. 1886 žal. úřadu, jenž vydal rozhodnutí tohoto obsahu: »Župní úřad v Nitře přikazuje Josefa Ž., narozeného dme 22. března 1883 v M. na základě § 16 lit. b) zák. čl. XXII z r. 1886 domovským právem do obce M. Tuto domovskou příslušnost dle § 6 cit. zákona sleduje i jeho dcera Marie, narozená v Š. Konaným vyšetřováním nemohla býti zjištěna ani původní ani samostatně nabytá domovská příslušnost Josefa Ž., následkem čehož pro nedostatek jiného zákonitého předpokladu slušelo jej považovati za bezdomka, jehož domovská příslušnost mohla býti určena jen dle § 16 lit. b) zák. čl. XXII z r. 1886, resp. musil býti dle tohoto předpisu přikázán do své rodné obce. Pokud však jeho dcera nenabyla samostatně doposavad domovské příslušnosti, bylo nutno dle § 6 cit. zákona i její domovskou příslušnost určiti v téže obci«.
Stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí a vytýkající, že žal. úřad neprávem použil předpisu posledního odstavce § 16 zák. čl. XXII z r. 1886, uznal nss důvodnou, veden jsa těmito úvahami:
Dle § 6 cit. zákona sledují svobodné děti manželské domovskou příslušnost otce, nemanželské matčinu, kterou měla v době jejich narozeni, nezletilé adoptované pak adoptantovu. V případě, že se nedá domovská příslušnost tím způsobem zjistiti, přikáže se dle 1. odst. § 16 cit. zák. osoba, o niž jde, následujícím pořadem obci: v níž platí daně, v níž se narodila, v níž se zdržovala v posledních pěti letech nejdéle a, je—li nalezencem, obci, v níž byla nalezena. Jedná-li se pak o osobu, která se stavěla ke službě ve vojsku, nebo vstoupila do vojska dobrovolně, přikáže se za příslušnou do oné obce, odkud se stavěla resp. odkud dobrovolně vstoupila do vojska. Dle 2. odst. cit. předpisu, jde-li o příslušnost celé rodiny a domovská příslušnost otce byla již dle některých shora uvedených momentů zjištěna neb má býti takto současně zjištěna, jest pro veškeré členy rodiny, vyjma ony, kteří již nabyli příslušnosti jiné, rozhodnou takto zjištěná příslušnost otce. V daném případě není sporu o tom a jest také správními spisy doloženo, že Marie Ž. jest svobodná, že její otec i matka již zemřeli a že se jednalo toliko o zjištění domovské příslušnosti jí samotné, neboť třeba dle správních spisů bylo zjištěno, že má ještě nezletilého bratra, nestala se otázka jeho příslušnosti do vydání nař. rozhodnutí dle obsahu správních spisů spornou. Za tohoto stavu věci bylo na žal. úřadu, aby hleděl zjistiti její příslušnost dle shora uvedeného předpisu § 6 zák. čl. XXII z r. 1886 a kdyby tato cesta nevedla k cíli, určiti ji dle 1. odst. § 16. Žal. úřad však tímto způsobem nepokračoval, nýbrž použiv 2. odst. § 16 cit. zákona, určil domovskou příslušnost zemřelého otce Marie Ž. a vyslovil, že ona sama tuto příslušnost sleduje tak, jako by se jednalo o otázku domovské příslušnosti celé rodiny.
Tento postup za daného stavu věci odporuje však zákonu, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

Č. 10550. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 986-990.