Č. 6881.


Pozemková reforma: Třebas kupující má kvalifikaci pro příděl půdy, může stpú odepříti souhlas ke koupi části zabrané půdy z důvodu, že by prodejem bylo ohroženo účelné provedení poz. reformy.

(Nález ze dne 14. listopadu 1927 č. 23411.)
Věc: Jan B. v J. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu stran zcizení zabrané půdy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: st-l požádal stpú o svolení ke koupi parcely č. ... ze zabraného velkého majetku pozemkového Eleméra H. a podotknul, že by bylo možno tuto půdu započítati vlastníku do jeho nároku dle § 11 zák. záb. Stpú nař. výměrem žádosti nevyhověl, ježto vlastník parcelu onu dobrovolně pro účely poz. reformy odevzdal a stpú parcely té také nutně pro příděl potřebuje. Schválením odprodeje byl by tento příděl znemožněn, a tím i účelné provedení poz. reformy. Při tom podotknul, že st-l odkoupil již svého času od velkostatku půdu ve značné výměře se souhlasem obvodové úřadovny.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Stížnost zastává právní náhled, že stpú nemůže odepříti svůj souhlas ke zcizení zabrané půdy, třeba šlo o pozemek, jehož je zapotřebí pro příděl tehdy, jestliže strana kupující má kvalifikaci k ucházení se o příděl, ježto by tím porušil její nárok na příděl ve smyslu zák. příd.
Nss shledal stížnost bezdůvodnou. Dle obsahu svého je nař. opatření odepřením souhlasu ke zcizení zabrané půdy dle § 7 zák. záb. Jak nss ustáleně judikuje, může stpú odepříti souhlas dle cit. zák. ustanovení tehdy, jestliže by dotyčná disposice se zabraným majetkem mařila neb ztěžovala účely poz. reformy, zejména jestliže by měla za následek, že by záboru unikla půda, kterou stpú potřebuje pro příděl dle zák. příd. Stížnost nepopírá, že dotyčné půdy pro příděl potřebí jest, domnívá se však, že stpú přes to povinen byl uděliti souhlas k jejímu prodeji z volné ruky, ježto by tím cestou § 7 záb. zák. dosáhl téhož cíle, k němuž směřuje zák. příd., totiž doplnění hospodářství st-lova na soběstačnou usedlost. Tento náhled nss nesdílí. Zákon příd. sice ustanovuje, že zabrané půdy možno též použíti k doplnění menších hospodářství na soběstačné usedlosti, nedává však nikomu právní nárok na to, aby stpú zabrané půdy skutečně pro příděl, zvláště však pro příděl určitého druhu použil, neboť stát může zabranou půdu přiděliti způsobem, který sám za vhodný a předpisům zákona odpovídající uzná. Je-li tomu tak, pak neexistuje ani nárok přídělce, aby půdy potřebné pro účely poz. reformy dostalo se mu cestou § 7 zák. záb., totiž souhlasem stpú-u ke zcizení z volné ruky. St-l mohl by jen tehdy rozhodnutí žal. úřadu právem bráti v odpor, kdyby žal. úřad pozemku, o který jde, pro účely poz. reformy použíti nemohl nebo nehodlal. V tom směru však písemná stížnost námitek nečiní.
Citace:
Čís. 11657.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 594-596.