Čís. 14619.


K pojmu »nekalé reklamy«.
Výklad označení »jediný odborný závod«.

(Rozh. ze dne 11. října 1935, Rv II 512/35.)
Podle přednesu žalobcova jest žalovaná firma jeho soutěžitelem, poněvadž vyrábí totéž zboží jako on. V ulici ..... má žalovaná reklamní zrcadlo s nápisem: »Jediný odborný závod pro rámování obrazů F. a E. H. — originály, obrazy, rámy«. Poněvadž i žalobce má v O. odborné dílny na rámování obrazů, spatřuje ve zmíněné reklamě žalované porušení §§ 1, 2, 8 a 12 zákona o nekalé soutěži, ježto prý jest obecenstvo zmíněnou reklamou stále uváděno v omyl, jako by žalovaná firma měla jediný odborný závod pro rámování obrazů v O., ačkoliv to není pravda. Domáhá se proto žalobce, by bylo žalované zakázáno v uvedené reklamě jednak užívati slovo »jediný«, jednak zdržeti se na příště rozšiřování tohoto údaje. Nižší soudy zamítly žalobu, odvolací soud z těchto důvodů: Skutková podstata nekalé reklamy není dána proto, že označení »jediný«, jehož vymýcení z reklamy se žalobce domáhá, není způsobilé zákazníka oklamat a tím podniku žalované zjednati přednost na úkor jiných soutěžitelů. Průměrný zákazník ví, že taková vyznačení jako »jediný«, »první« nebo, že určité zboží lze koupiti »jen« v tomto obchodě, nelze bráti doslovně. Zákazník, který skutečně již hledá pochůzkou městem závod, v němž by si mohl dáti obraz zarámovati a narazí na závod žalované, jistě se nerozhodne pro něj jen proto, že by tomu věřil, že je to jediný podnik rámující obrazy, nýbrž proto, že hledaný závod našel. Hledá-li takový závod v nějakém seznamu živností, pak tam stejně najde i ostatní podniky, které obrazy rámují. Reklama žalované je také objektivně pravdivou. Žalobce netvrdí, že by žalovaná neprávem užívala názvu »odborný« a také nežádá odstranění tohoto názvu. Žalobce podle živnostenského listu nemá oprávnění rámovati obrazy, nýbrž pouze zasklívati a v tomto případě také opatřiti rámem z lišt v továrně vyrobených. Hlavním oborem jeho podnikání je tedy obchodování sklem, porculánem, kdežto u žalované je výroba rámů jediným živnostenským podnikáním, jak je prokázáno jejím živnostenským listem a potvrzením společenstva, je tedy žalovaná specialisována na výrobu rámů a rámování, je tedy odbornou firmou toho druhu, kdežto u žalobce skutečně není tohoto odbornictví v pravém slova smyslu, ježto jest jeho hlavním podnikáním obchodování sklem a porculánem. Na tom tedy nezáleží, že žalobce také rámuje jako odborník, ale odborný závod v pravém slova smyslu to není.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud vyložil správně smysl inkriminované reklamy, když položil důraz na povahu závodu a nikoli na povahu práce. Dovolatel má za to, že označení »jediný odborný závod« nelze vyložiti jinak než jako tvrzení, že rámování obrazů se neprovádí v celém O. odborně nikde jinde než u žalované firmy. To však v oné reklamě tvrzeno není, nýbrž právě v reklamě se klade také důraz na to, že závod žalované strany je odborným závodem, tedy právě tak, jak to vykládá také soud odvolací. To ovšem neobsahuje tvrzení, že by jiné závody zarámování obrazů neprováděly, anebo že by je prováděly jenom neodborně, nýbrž vyjadřuje, že závod žalované je specialisován pro takový odbor, to je pro výrobu rámů a rámování obrazů, a že v tom smyslu je jediným závodem, což popřeno nebylo. Přijme-li se tedy způsob, jakým odvolací soud vyložil pozastavenou část reklamy, nesejde na tom, má-li žalobce mimo svou sklenářskou živnost také odborné dílny na rámování a jak rámování provádí, takže řízení odvolací není neúplné, když v něm nebyly připuštěny o tom nabízené důkazy.
Citace:
Čís. 14619.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 704-705.