Čís. 15359.

Vzájemný poměr vládních nařízení čís. 142/34, 207/34, 211/34, 258/34 a 250/35.
Neuplatnil-li směnečný dlužník po skutkové stránce ve směnečných námitkách, že jest zemědělcem ve smyslu vládních nařízení poskytujících úlevy zemědělcům, jest tato námitka vznesená až za sporu opožděná.
(Rozh. ze dne 2. září 1936, Rv I 1319/36.)
V řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu příkazu namítli žalovaní, že jsou zemědělci, a domáhali se proto pro sebe ochrany zejména vlád. nař. čís. 250/34. Nižší soudy ponechaly směnečný platební příkaz ukládající žalovaným, by směnečnou pohledávku zaplatili do 3 dnů pod exekucí, v platnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Předmětem sporu je pohledávka, k jejímuž zajištění byla vydána směnka. Jest proto míti na paměti, že tu jde o řízení ve směnečném sporu, pro něž platí zvláštní ustanovení § 557 c. ř. s. V písemných námitkách proti směnečnému platebnímu příkazu žalovaní skutkově neuplatnili, že jsou zemědělci a že se proto na ně vztahují ustanovení vlád. nař. čís. 142/1934, čís. 207/1934, čís. 211/1934 a čís. 258/1934 Sb. z. a n. S námitkou, že jsou zemědělci, přišli žalovaní teprve za sporu dávno po uplynutí neprodlužitelné třídenní lhůty v § 557 c. ř. s. stanovené k uplatnění námitek. Tato jejich námitka jest tudíž opožděná, a na tom nic nemění skutečnost, že vlád. nař. čís. 250/1935 Sb. z. a n. nabylo účinnosti teprve dnem 1. ledna 1936, tedy teprve po vznesení směnečných námitek proti směnečnému platebnímu příkazu, poněvadž i vládní nařízení čís. 142/1934, 207/1934, 211/1934 a 258/1934 Sb. z. a n., která byla již v platnosti dne 12. října 1935, to jest v době podání písemných směnečných námitek, poskytovala zemědělcům rovněž možnost ochrany proti vymáhání pohledávek, ale žalovaní této možnosti včas nepoužili. K tomu dlužno připomenouti, že při řešení otázky týkající se námitky žalovanými teprve za sporu vznesené, že jsou zemědělci a že proto mají nárok na úlevy, nejde jen o otázku ryze právní, nýbrž že jde o otázku především rázu skutkového. Tato námitka měla tudíž býti uplatněna po skutkové stránce jíž v písemných námitkách proti směnečnému platebnímu příkazu, což se však nestalo. Tím, že zůstane při zachování směnečného platebního příkazu v platnosti, nebude porušen účel uvedeného vládního nařízení čís. 250/35 Sb. z. a n. a žalovaní nebudou připraveni o možnost uplatnění úlev jim uvedeným vlád. nařízením poskytnutých, poněvadž pro případ hrozící exekuce poskytuje ochranu ustanovení §§ 25 a násl. uvedeného vlád. nařízení.

Citace:

č. 15359. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 774-775.