Authors:
= Váž. civ., 4 (1922)
PDF

Čís. 2077.


K žalobě dědiců, by bylo zjištěno, že spoludědic jest nehodným děditi po zůstaviteli, že jest z dědického práva vyloučen a že se jeho dědická přihláška nepřijímá na soud, se nevyhledává, by byl zvláště tvrzen a prokazován právní zájem na brzkém určení.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1922, Rv I 345/22.)
Žaloba shora uvedeného žádání byla oběma nižšími soudy zamítnuta, odvolacím soudem proto, že žalobce netvrdil a neprokázal právního zájmu na brzkém zjištění. Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a uložil odvolacímu soudu, by pomina použitého zamítacího důvodu, znovu o odvolání rozhodl.
Důvody:
Již ze žalobního návrhu patrno, že jde o zjištění poměru dědického, plynoucího z práva rodinného, o zjištění zákonného práva dědického (vyloučení z něho), o odstranění rozporu dědických přihlášek ze zákona k tomu účelu, by dědictví konečně mohlo býti odevzdáno dědicům oprávněným. Z povahy tohoto sporného poměru dědického plyne již o sobě zvláštní zájem a to obou stran na tom, aby tento poměr co nejdříve byl zjištěn a v projednání pozůstalosti mohlo býti pokračováno, a není proto třeba, by tento zvláštní zájem na brzkém zjištění byl ještě zvlášť žalobci tvrzen a prokazován.
Citace:
č. 2077. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1155-1156.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).