Čís. 1408.

Předchozí odsouzení pro přestupek nedospělých, třebas mu byla podkladem krádež, nezakládá kvalifikace zločinu krádeže dle §u 174 II a) tr. zák.
(Rozh. ze dne 7. prosince 1923, Kr I 1310/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 23. října 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle §§ 171, 173, 176 II. a) tr. zák., pokud čelila proti výroku jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 173 tr. zák., vyhovět jí však, pokud byl stěžovatel uznán vinným též zločinem krádeže kvalifikované podle §u 176 II. a) tr. zák., napadený rozsudek v této části zrušil jako zmatečný a zmíněnou kvalifikaci z něho vyloučil — a uvedl mimo jiné v tomto směru v
důvodech:
Rozsudkem podřaděn byl čin stěžovatelův skutkové podstatě zločinu krádeže dle §§ 171, 173, 176 II a) tr. zák.; posléz uvedená kvalifikace shledána byla dle rozhodovacích důvodů v tom, že byl stěžovatel pro krádež již dvakráte trestán; než stěžovatel byl dle trestní listiny trestán pouze dvakrát a to rozsudkem krajského soudu v Jičíně ze dne 6. června 1921, pro přestupek dle §u 269 a) (171) tr. zák. 7 dny uzavření, a rozsudkem okresního soudu v Jilemnici ze dne 14. ledna 1922 pro přestupek dle §u 269 a) tr. zák. 14 dny uzavření. Nalézací soud má mylně za to, že potrestání pro přestupek dle §u 269 a) tr. zák. může přicházeti v úvahu s hlediska ustanovení §u 176 II. a) tr. zák. jakožto předchozí potrestání pro krádež. Třebaže čin, pro který byl obžalovaný dříve potrestán, byl dle svého obsahu krádeží, jest přestupek nedospělých ve smyslu §u 269 a) tr. zák. delictum sui generis«, zvláštním činem trestným, jímž zločinná kvalifikace krádeže dle §u 176 II a) tr. zák. založena býti nemůže. Na věci nemění ničeho ani okolnost, že v rozsudku krajského soudu v Jičíně je čin obžalovaného označen jako přestupek dle §§ 269 a), 171 tr. zák.; stalo se tak nesprávně. Jelikož dle trestního lístku stěžovatel vyjma uvedené dva případy jinak dříve soudně vůbec trestán nebyl, jde jen o zločin krádeže dle §§ů 171, 173 tr. zák. a potud jest zmateční stížnost neodůvodněna. Jinak bylo odůvodněné zmateční stížnosti vyhověti, rozsudek, pokud jde o kvalifikaci krádeže i dle § 176 II a) tr. zák. zrušiti jako zmatečný dle č. 10 §u 281 tr. ř. a uznati ihned právem, jak uvedeno.

Citace:

č. 1408. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 579-579.